Bezejmenná stránka: Bestiář
obsah
předchozí část
následující část

Bestiář
část osmdesátá pátá

Hercinia

Hercinia

Už Plinius Starší se v kapitole XLVII desátého dílu své Naturalis Historia, věnovaném zoologii, zmiňuje o zvláštním opeřenci, žijícím v Germánii, přesněji v Hercynském lese. Poctivě připomíná, že o něm jen slyšel, přesto ho, spolu s jinými, z jeho pohledu poněkud zvláštními ptáky, uvádí. Jde prý o tvora, jehož peří v noci září.

Pliniovo dílo bylo dlouhou dobu považováno za dokonalou encyklopedii věd, proto není přítomnost jeho obsahu ve spisech o několik staletí mladších nijak zvláštní. Další záznam, v němž už pták dostal podle svého geografického rozšíření jméno – Hercinia – pochází z jiné velké encyklopedie své doby, Origines sive Etymologiae biskupa Isidora Sevillského. V knize dvanácté, De Animalibvs (tedy opět zoologické) se píše:

„Hercyniae aves dictae ab Hercynio saltu Germaniae, ubi nascuntur, quarum pinnae adeo per obscurum emicant ut quamvis nox obtenta densis tenebris sit, ad praesidium itineris dirigendi praeiactae interluceant, cursusque viae pateat indicio plumarum fulgentium.“

Stručným překladem (doplněno k již známému: V Germánii, v lese Hercynském, žije zvláštní pták...): Peří, vydávající světlo, lze využít při pouti tímto temným územím.

 

Hercinia na ilustraci:
See page for author [Public domain], via Wikimedia Commons

28.5.2017


Mjölkhare

Zajíc, který krade po nocích mléko kravám. Tenhle čtyřnohý příbuzný židovského ptačího Broxy, působící už drahně staletí ve Švédsku, je ovšem účelově sestaveným tvorem. Pomocí magie ho dávají dohromady čarodějnice, aby si takto obstaraly přísun mléka, neboť kouzelné zvíře poctivě lup své velitelce odevzdá. Nemusí jít vždy jen o zajíce, norské ježibaby dávají přednost kočičímu vzhledu a jejich dodavatelem je Trollkatt, jindy má pak zloděj nezvířecí vzhled šedé koule. Vždy jde ale o pomocníka, vytvořeného za asistence temných sil. V některých končinách Skandinávie je dokonce k jeho oživení zapotřebí několika kapek krve.

A příslušného zaříkadla, jímž výměnou za animaci odevzdá tvůrce duši peklu.

28.5.2017


He-Há-Pe

Vodní panna kalifornských Miwoků. Krásná, dlouhých černých vlasů, obývající studánky a říční tůně, v jejichž hlubinách číhá na kořist. Lidskou, kterou jako každý cti dbalý vodník stahuje pod hladinu a topí.

28.5.2017


Tilberi

Je zapotřebí žebra nebožtíka, pohřbeného o Letnicích, aby žena (mužům je tato schopnost, a tím i možnost ho vlastnit zapovězena) mohla Tilberiho vytvořit. Zmíněnou kost je pak nutno omotat šedou vlnou (ukradenou, některé předpisy jsou ještě přesnější a zmiňují se o vlně z ovce, patřící vdově) a držet tři týdny mezi ňadry a kropit svěceným vínem, načež tato ožije a je připravena. Protože jde o islandskou variantu kontinentálně-skandinávského Mléčného zajíce (či Trollí kočky), pak k vysávání mléka kravám, kteréžto pak u majitelky stejně jako jmenovaní vypustí do připravené díže.

Aby tilberiho nevlastnící chovatelé dobytka ztrátám v mléčné výrobě ubránili, stalo se od sedmnáctého století (dřívější záznamy o existenci této entity nemáme) zvykem opatřovat krávy znamením kříže. Nebo symbolem, zvaným smjörhnútur, variantou běžné můří nohy, tedy pěticípé jednotahové hvězdy, doplněné kolmou čarou navíc.

Tohoto zlodějíčka nelze pro jeho rychlost chytit, Islanďané ale záhy zjistili, že odhalen, prchá ke své stvořitele a schová se jí pod sukně. A ujistili se, že takto pak mohou (a upálit) oba.

Na jihu a západě ostrova znají toto stvoření pod jménem Snakkur. Nebo tvrdí, že snakkur je pomocník stvořený z delší kosti, obvykle stehenní, a povolaný ke krádežím ovčí vlny a sena.

Jako každého takového raráška je těžké se tilberiho, či snakkura zbavit – kromě již zmíněného nebezpečí z nařčení z čarodějnictví a následné hranice jde i o přímé ohrožení a o život vlastních dětí, na které se může soustředit. A jako u každého takového raráška, i k odstranění tilberiho existuje návod: poručit mu, aby snědl všechny ovčí bobky z tří pastvin. Ať už pro svaté číslo tři, nebo pro rychlost, s níž úkol splní, tilberi na poslední louce vybuchne a zůstane po něm jen holá kost, hromada trusu a špetka vlny.

 

Smjörhnútur by Schwerdf (Own work) [CC BY 3.0], via Wikimedia Commons

4.6.2017


Airi

Duch zavražděného se v Bengálsku, podobně jako jinde, také často odmítá vzdálit z místa činu. Tento je však mnohem nebezpečnější, než smutná mementa našich pověstí: jeho sliny jsou prudce jedovaté, pohled k smrti děsivý, a doprovod, tvořený dvěma nosiči odpadků a smečkou loveckých psů, majících ve zvyku oběť roztrhat, také na klidu nepřidá. Zvláště, víme-li, že vytí hafanů (jejichž obojky jsou opatřeny zvonky) je předzvěstí opravdu velkých potíží.

Proti otravě naštěstí existuje pomoc: zaříkání, prováděné během vymetání místa střetu větví. A následující několikadenní půst.

4.6.2017


Agta

Obyvatelé velkých stromů filipínských lesů. Silní kuřáci černé pleti, oškliví, většinou ale neviditelní. Zahlédnout je lze pomocí dobře známé (nebo aspoň povědomé) praktiky: člověk se musí sehnout a pohlédnout mezi nohama. Procházet kolem rezidence těchto přírodních démonů není bezpečné, respektive vyžaduje trochu diplomacie. U známého, nebo podezřelého místa je lepší srozumitelně požádat o povolení, než riskovat napadení.

Agta se živí životní energií. Ne snad, že by ze skrytu větví útočili na kolemjdoucí. Své lesní domovy si vybírají v blízkosti míst vhodných k rybaření; když pak rybáři zabíjejí své úlovky, stromový duch se unikající životní silou nasytí.

4.6.2017


Akakasoh

Barmští natové slouží jako duchové prakticky ve všech oborech a oblastech, ať už jde o prostředí, nebo činnosti, a Akakasoh je jedním z nich. Tento stromový nat patří k takovým svého druhu, kteří nenechávají násilí, páchané na bezbranné flóře jen tak. Bleskurychlý obyvatel nejvyšších větví se nerozpakuje po ekologických škůdcích házet kamení. Mířit umí. Aby jeho útokům předešli a aby ocenili Akakasohovu práci, nabízejí mu tedy lidé komfortnější ubytování v domečku u paty stromu.

11.6.2017


Mahagiri

Mahagiri

Mahagiri patří mezi naty prominentní, vysoce postavené, počítá se mezi třicet sedm natů oficiálních, státních. I on byl duchem stromu, v jeho případě šlo ovšem o kmen, k němuž byl připoután, aby mohl být upálen. Neboť Min Mahagiri býval původně člověk, a jako takový si prožil své.

Narodil se do rodiny proslulého kováře U Tint Dawa jako Maung Tint De. Proslul svou enormní silou, jíž demonstroval kupříkladu ulamováním sloních klů, což ho, spolu s dalším, postavilo v očích krále Tagaungu do špatného světla. Panovník se obával, že ho silák připraví o trůn, rozhodl se tedy postavit budoucnosti čelem a vzal si za manželku jeho sestru. Nebyl to ovšem trik politický, kterým chtěl kovářova syna podplatit, jak se vzápětí ukázalo. Novopečená tagaunžská královna Shwe Myet-hna, Zlatá tvář, měla svého bratra přesvědčit, ať beze strachu navštíví dvůr, když je už je v rodině. Silák bezelstně souhlasil, objevil se na veřejnosti, byl okamžitě zatčen a promptně odsouzen k smrti ohněm.

Připoutali ho k magnolii. V jejím kmeni pak zůstal jeho duch, stejně jako duch jeho sestry, která se snažila bratra zachránit a uhořela také. A pro tuto do nebe volající nespravedlnost stali se oba, Mahagiri i Shwe Myet-hna, jiným jménem Hnamadawgyi, zlými naty a začali útočit na kolemjdoucí. Zákeřný vládce nechal tedy strom porazit a kmen pustit po vodě k sousedům do Baganu, jimž vládl král  Thinligyaung. Tomu se oba natové zjevili ve snu a nabídli své služby: pokud jim poskytne slušné ubytování, budou ochraňovat jeho město.

Thinligyaung souhlasil. Nechal kmen přeříznout na dvě poloviny, vyřezat do nich stylizované lidské tváře a usadit v městské bráně (jediné, která po staletích zůstala dodnes stát), bratra vpravo, sestru na levé straně. Jako Pán velké hory a Královská sestra, se pak sourozenci stali, jak už víme, jedněmi z oficiálních ochránců a symbolů Barmy.

 

Obrázek, pocházející z roku 1906 by Sir Richard Carnac Temple [Public domain], via Wikimedia Commons

11.6.2017


Agbanli

Labutí princezny jsou známy po celém světě, nejen u nás. Jednou takovou je beninská Agbanli. Svou druhou podobou antilopa. I ona, podobně jako dívky z evropských pověstí, přišla o svůj zvířecí převlek, i ona souhlasila s morganatickým sňatkem a i ona zavázala svého nastávajícího mlčenlivostí. Příběh pokračuje, vzhledem k místu původu, lehce odlišným směrem (ovšem ve známých kolejích). Byla to lovcova první žena, kdo při neustálých hádkách s mladší manželkou, odhalila její tajemství a takto ji přiměla odejít.

Africká historka ovšem nemá na tomto místě tečku, pouze středník.

Po nějakém čase lovec svou ztracenou antilopí manželku znovu vystopoval. Včas ji naštěstí poznal, respektive ona ho včas upozornila, na koho že to vlastně míří, čímž se vyhnuli rodinné tragédii, k jaké v těchto pověstech někdy dochází. Ba co víc, lovec, naštěstí znalý ptačí řeči, později vyslechl, že trus jistého druhu ptáků, rozředěný vodou, může jeho problém vyřešit, neboť mění zvířecí podobu do lidské nastálo. Zbývalo jediné, přesvědčit Agbanli. Ta s návratem souhlasila, ovšem pouze s podmínkou, že ji starší manželka nechá na pokoji.

11.6.2017


Aje

Jorubská bohyně bohatství, beroucí na sebe, jak jinak, nejčastěji podobu peněz. Také pětiprstého kuřete; tento tvar měla Aje na počátku světa, když hrabala a hrabala jalovou hlínou, až se prohrabala k úrodné půdě.

11.6.2017


Andriana

Madagaskarské vodní panny, domovem nejen v řekách a potocích, ale i v bažinách. Různého původu i osudu. Andriambavirano žila kupříkladu kdysi na nebesích, život lidí tam dole ji ovšem natolik zaujal, že nevydržela a snesla se v podobě lístku na hladinu jezera. Ocitla se pod zámkem, neboť princ, jehož pozorovala, podivný list zabavil a zavřel. Když se mu však zjevila ve své pravé podobě následoval happyend, aneb: Žili spolu šťastně a jejich potomci se stali slavnými předky národa. Stejně tak se stala pramatkou víla Ranoro; v rodinné historii klanu Antehiroka se ovšem připomíná, že krásná manželka jejich praotce se vrátila pod hladinu poté, co manžel porušil daný slib: nesolit.

Andriana nejsou pouze rezervoárem vhodných partnerek, jiná dobře známá nymfa, Rasoalavavolo, je například pověstná svou podporou dětských přání, jsou-li tato doprovázena drobnými obětinami v podobě stříbrných šperků či hladkých oblázků.

19.6.2017


Selkhet

Méně známá, ale ve své podstatě důležitá egyptská bohyně. Tato dáma s hlavou štíra (nebo se štírem na hlavě) a schopnostmi působit i léčit nemoci, se zavedla především jako strážkyně nádob, do nichž byly ukládány vnitřnosti mumifikovaných zesnulých.

19.6.2017


Imentet, jinak Ament

V egyptském zásvětí plnila tato žena v královském rouše malou, ale důležitou funkci: vítala na prahu posmrtné pouště nově příchozí, nabízejíc jim chléb a vodu. Obývala strom, který v bráně do záhrobí rostl, a její přezdívka zněla Ta ze západu. V tom směru nejen zapadá slunce, ale nacházely se i egyptské nekropole. Jejím partnerem byl Aqen, jinak průvodce boha Ra a v námořnickém oblečený ochránce bárky, převážející mrtvé.

19.6.2017


Ch‘ang O

Čínská bohyně Měsíce byla kdysi manželkou známého lučištníka Yia. Muži, jehož zásluhu o svět (postřílel devět z deseti Sluncí, která osvětlovala Zemi a jejichž společný žár hrozil vše zničit) ocenili bohové elixírem nesmrtelnosti, ovšem nepatřila ani z lásky, ani z rozumu; lučištník nejprve zastřelil jejího bratra a potom poslal jeden ze svých šípů i do dívčiných vlasů , aby Ch‘ang O upozornil, že kdykoliv může vystřelit znovu a přesněji. Nešťastný vztah skončil útěkem – když manželka nalezla a vypila zmíněný elixír, uprchla na nebesa, kde si vyprosila u Měsíčního zajíce azyl. Proměnila se pak v žábu a na Luně už zůstala. Vypráví se někde, že Yi (známý též jako Houyi) byl naopak muž a manžel pozorný, který elixír sám neupotřebil, protože nesmrtelnost bez milované ženy ho nelákala. Násilí v tomto případě přišlo s jeho učedníkem Fengmengem, který chtěl zázračný lektvar získat pro sebe, a který napadl Ch‘ang O v čase Mistrovy nepřítomnosti. Výsledek je ale stejný: útěk na Měsíc, nová adresa, nesmrtelnost a po mnoha staletích i propůjčení jména čínskému výzkumnému lunárnímu programu.

19.6.2017


Changxi a Xihe

Měsíční dcery

I Changxi (Čchang-si přepsáno foneticky česky) patří v čínské mytologii k bohyním Měsíce. Byla jednou z manželek Di Juna, Císaře východu, a jako taková požívala kdysi velké vážnosti, časem její kult ale zeslábl. Zmínka o ní se objevila už v Knize hor a moří, Shan-hai Ching, kde ovšem padla jen lakonická poznámka o tom, že se Changxi provdala za zmíněného boha a porodila mu dvanáct Měsíců, respektive Lun, neboť šlo o dcery. Tolik nočních poutníků plulo (nebo se na ní střídalo) pradávnou čínskou oblohou, a jejich matka je, jak vidíte na obrázku, koupávala v tůni.

Podobně jako Xihe (Hsi-ho zápisem Wade-Giles, Si-che v přepisu českém), první Junova žena, jež byla rodičkou deseti Sluncí. Právě těch, která přišla na svět v podobě třínohých vran a která ho svou pouhou existencí hrozila zničit. Nedošlo k tomu okamžitě, původně – a v původní mýtické představě – vzlétala každého rána z morušovníku, rostoucího na východě pouze jedna z nich, aby Sluneční vůz, pilotovaný Xihe, přesunula oblohou. Pozdější lidová verze pradávné kosmologie ale přidala příběh, v němž se z větví stromu, zvaného Fusang, vzneslo jednoho rána všech deset slunečních vran najednou. Nastala situace, jíž bylo nutno rychle řešit – ke slovu tak přišla dokonalá koordinace paží a oka zdatného lučištníka Houyia, který promptně nadbytečná nebeská tělesa odstranil.

 Obě dámy, bez ohledu na to, jak hluboko do zapomnění se dnes ponořily, přežily a v určitém smyslu se dostaly do povědomí prakticky celého světa, jsou totiž také součástmi dobře známého čínského symbolu Jin a Jang, každá sobě příslušící, tedy sluneční či měsíční polovinou.

 

Ilustrace By Tao Kai (Shan hai jing) [Public domain], via Wikimedia Commons

25.6.2017


Silewe Nazarate

Manželka Nejvyššího boha Lowalangiho, Měsíční bohyně a zosobnění všeho živého, uctívaná na indonéském ostrově Nias.

25.6.2017


Bahloo

Slunce často prohání Měsíc, podobně se k nebeské mechanice postavili i Kamilaroi, jedni z původních obyvatel australského Nového Jižního Walesu. V jejich pojetí je Slunce dáma jménem Yhi a Měsíc pán, který odmítl její nabídky a utekl. Ačkoliv Sluneční paní se zapřisáhla, že pokud někdo umožní Bahloovi utéct z nebe na Zemi, schová se i ona a utopí svět v temnotě, přesto Měsíc tu a tam dole potkají. Neradi, protože venčí tři jedovaté hady.

25.6.2017


Máte pocit, že v Bestiáři někdo nebo něco chybí? Nebo přímo konkrétní přání? Zde můžete klást požadavky . Také je tu Pátrání po bubácích, které vám může pomoci najít ty správné informace.
Můžete se seznámit i s prameny, z nichž tato stránka čerpá, tedy s bibliografií
Pokud chcete na jednotlivé kapitolky Bestiáře odkazovat, zde je seznam odkazů.

obsah
předchozí část
následující část

 

 
Google+ Facebook Instagram Flickr

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist