Bezejmenná stránka: Bestiář
obsah
předchozí část
následující část

Bestiář
část osmdesátá šestá

Sešet

Hercinia

Než se příslušné politické moci v egyptském pantheonu ujal Thovt, byla Sešet (anglickým přepisem Seshat, v některých pramenech též Safekh-Aubi) uznávanou patronkou písma, počtů a knihoven. Evidovala válečnou kořist, vedla účetnictví i archivní záznamy faraonových projevů. Dohlížela na astronomii, astrologii, architekturu, stejně jako na matematiku. Asistovala vládci při vyměřování základů nového chrámu. Mohla by se podepsat (a kdysi podepisovala) pod vynález písma, kdyby nebylo pozdějšího Thovtova nároku; Sešet se pod vlivem úspěšnějšího boha stala jeho partnerkou, dcerou a poté – někdy, neboť obecně uznávanou na této pozici byla Ma‘at – manželkou.

Aplikovanou matematikou se v reálném provedení Sešetiným jménem zabývaly její kněžky; tato znalost byla považována za posvátnou a držena v tajnosti, vzděláni v ní byli toliko vysoce postavení architekti či písaři.

Podle vyobrazení nosila bohyně šaty z gepardí nebo levhartí kůže, případně z látky takového vzoru (skvrny symbolizovaly hvězdnou oblohu). V ruce řapík palmového listu, do něhož vyřezávala početní vruby – odpočítávala v nich též faraonovo funkční období, tedy čas, který byl této božské prezentaci určen k pobytu na Zemi. Někdy sebou nosila i další propriety svého zaměstnání, především lano s uzly, jeden z nejstarších zeměměřičských nástrojů. Kromě již zmíněného kolíkování nových sakrálních míst ho užívala též při přeměřování pozemků po každoročních nilských záplavách. Nad hlavou znak se sedmi hroty, jehož význam bohužel zůstal v hluboké minulosti. Později byl doplněn o půlměsíc, což už svou vysvětlivku pod čarou má, neboť Thovt byl představitelem tohoto nebeského tělesa, který se pak proměnil ve dva rohy, což je ovšem v podstatě totéž, krávy i býci náleželi pro svou ozdobu hlavy k měsíčnímu kultu od pradávna.

 

Sešet na ilustraci:
By Jeff Dahl (Own work) [GFDL or CC BY-SA 4.0-3.0-2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons

28.5.2017


Nechmet Avai (Nehmetawy)

V Hermopolis uctívali tuto dnes prakticky neznámou egyptskou bohyni, jejíž jméno znamená „Objímající ty, kteří to potřebují“ a která na obrázcích chovala dítě, jako další případnou Thovtovu manželku, ačkoliv se též někdy říkalo, že je partnerkou hadího boha Nehebu-Kau. Hledali též spojení mezi ní a Hathor, přičemž Nehmetawy mohlo být také jen Hathořino přízvisko. Nebo též místní varianta výše popsané Sešet.

28.5.2017


Hesat

Než byla v dobách prakticky současných, za vlády Ptolemailovců, sloučena s Isis, ochraňovala tato v podobě krávy vystupující egyptská bohyně kojící matky. Její mléko se nazývalo Hesatiným pivem (krmili jím  faraony a některá býčí božstva, například Mnevise) a podle pozdějších textů byla matkou Anubisovou.

28.5.2017


Xevioso

Beninský (dříve dahomejský) bůh hromu, potomek stvořitelského páru Mawu a Lisa. Přichází v podobě berana a v doprovodu vola a jeho produkce ohlašuje déšť, pročež je brán též za božstvo plodnosti. A vítán.

So z Xevie zní jeho skutečné jméno, a ono místo se nachází na jihu země.

13.8.2017


Diable Tonnere

Loa afroamerického voodoo, starající se o hromy. Podle některých pramenů v New Orleans, podle jiných i na Haiti. Tam by se ale měl jmenovat Azaca Tonnere.

13.8.2017


Loucetios

Galský, za apeninské nadvlády jižní a západní Evropě i státním římským náboženstvím uznávaný a s Marsem spojovaný bůh bouří. O své se staral v kraji kolem Rýna a Mosely (a také v okolí dnešního anglického Bathu), kde byl uctíván společně s Nemetonou, považovanou tak odvážnějšími badateli za jeho partnerku.

13.8.2017


Astrapé a Bronté

Dvě bohyně doprovázející ve starém Řecku oficiálního vládce bouří, nejvyššího z bohů Dia. Tak vysoce postavená osoba si pochopitelně nemohla nosit propriety své funkce sama, měla k ruce a po ruce celý tým pomocníků – a zmíněné dívky do něho patřily, byť se netěšily takové pozornosti jako mnohem nápadnější dámy Themis, Tyché, Eiréné či Íris. Jak napovídají jména, Astrapé (stejně jako později v Římě její tamní protějšek Fulgora) pečovala o blesky, zatímco Bronté se tahala s hromy.

13.8.2017


Zibelthiurdos  a Gebeleizis

U Thráků, indoevropského národa, zabydleného ve starověku na severu Balkánu, měl hromy a blesky obecně na starosti Zibelthiurdos. Thrácké osídlení bylo ovšem rozsáhlé a proto ještě severněji, u Dunaje, kde žil thrácký kmen Getů, byl do této funkce instalován vousatý Gebeleizis.

13.8.2017


Máte pocit, že v Bestiáři někdo nebo něco chybí? Nebo přímo konkrétní přání? Zde můžete klást požadavky . Také je tu Pátrání po bubácích, které vám může pomoci najít ty správné informace.
Můžete se seznámit i s prameny, z nichž tato stránka čerpá, tedy s bibliografií
Pokud chcete na jednotlivé kapitolky Bestiáře odkazovat, zde je seznam odkazů.

obsah
předchozí část
následující část

 

 
Google+ Facebook Instagram Flickr

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist