Bezejmenná stránka: Bestiář > Stvoření světa
obsah
předchozí část
následující část

Stvoření světa

Co bylo dřív? Vejce.
(Tibeťané)

Obyvatelé Tibetské náhorní plošiny jsou podle legend potomky opičáka a démonky (a jsou na to hrdí), podle střízlivé vědy je jejich původ nejasný. Země známá – když si odpustíme politiku – lámaistickými kláštery a mnichy znalými praktik takřka zázračných. Škoda, že Tibeťané sami, na rozdíl od autorů dobrodružné a spekulativní literatury, o tom nevědí.

Pokud jde o teorie stvoření všehomíra, máme na výběr. Helma Marxová uvádí několik odlišných mýtů, nemluvě o následném tvoření, čili o vzniku lidí, kterých je v horách přehršel. Mýtů. I lidí. Každá  vládnoucí rodina mívala svou verzi o tom, jak se jejich prapředek stal prvním člověkem, buddhističtí misionáři i mongolští dobyvatelé také něco přinesli, nemluvě o vlivu přirozeném, totiž obchodním a turistickém ruchu, který Tibet spojoval s ostatním světem už v dávných dobách. Máme tu tedy k dispozici prabytosti a prasvěty, i představu světa jako velkého stanu.

V jednom se většina záznamů shoduje: na počátku všeho bylo vejce.

 

Jedna z variant stvoření tibetského vesmíru je kupříkladu výčtem množin: Pět praprvků se na počátku světa nacházelo v obrovském vejci. To mělo osmnáct vrstev, uprostřed malou mušli. Když se rozbilo, ze skořápky se stala bílá skála duchovních bytostí, ze žloutku šest prabytostí. Ze zmíněné mušle, v níž bylo pět smyslů a čtyři končetiny, vyrostl první člověk Jemön. Rozmnožení lidského rodu pak už bylo jen na něm.

Existovalo ovšem i pět vajec enormní velikosti. Jejich obsah se ukázal po jejich rozbití: v červeném byl vítr, v černém; když se rozpadlo, utvořilo dvě hory, černou a červenou. Ze železného vejce vyšla voda, žluté dalo existenci zemi a lidem. Demontáží bílého se na světě objevila duha.

Pokud se nechcete přiklonit ani k jednou ze zmíněných příběhů, zkuste uvěřit v jednu z variant bahenního mýtu.

Jako obvykle je v něm na počátku moře. Obrovské a nekonečné, protože zabírá celý prostor. V praoceánu plave želva. Potápí se... vynáší ze dna bahno, které plave po hladině... bahno se mění v ostrov a narůstá jak do plochy, tak do výšky. Až jsou z něj Himaláje.

Želva musela ještě upevnit plující pevninu a bylo to. Vidíte, žádná vejce.

Opravdu?

Tak dobře, existuje verze, v níž želva obývala moře, vytvořené prabytostí Tong, jejíž podstatou bylo světlo, které naplnilo prázdnotu a proměnilo se v pět praelementů. Ona želva se vynořila na hladinu – a nakladla šest vajec. Vyklubaly se z nich mořské ryby, následované horami, rostlinami, stromy, suchozemskou faunou a lidmi.

Kde jsem hledal a kde můžete najít víc:
Helma Marxová: Svět mýtů, Volvox Globator, Praha 2002

15.1.2014

Ve svém vejci sedí sám
(Tahiti)

Největší z polynéských Společenských ostrovů je Tahiti. Patří také mezi nejznámější ostrovy Tichého oceánu, spolu s Havají a Velikonočním ostrovem. Od sedmnáctého století ho navštívilo mnoho Evropanů, včetně pověstné vzbouřené posádky lodi HMS Bounty. Dnes patří Francii. Původní obyvatelé jsou ovšem potomci austronéské osidlovací vlny, která na Společenské ostrovy dorazila někdy mezi čtvrtým až osmým stoletím našeho letopočtu. Tamní mytologie je tedy polynéská, s lokálními úpravami.

 

Také tahitský vesmír začínal existencí obrovského vejce, otáčejícího se v nekonečném prostoru. Uvnitř byl Ta'aroa. Sám, což jednoho začne nudit. Proto vejce rozbil a vyšel ven. Nekonečný prostor se mu také nelíbil, začal tedy tvořit. Proměnil sám sebe ve vesmír, páteř použil na hory, z nehtů udělal rybí šupiny, naplakal moře a jezera a řeky, krví obarvil duhu, dal se zkrátka do velkého díla.

Čtveřice umělců mu pomohla vytvořit prvního boha a poté i další, včetně velkých hrdinů Mauiho a Hiny. První z bohů Tane dokončil oblohu, osadil ji hvězdami i sluncem a měsícem. Vyrostly rostliny a objevila se zvířata a nakonec také lidé.

Kde jsem hledal a kde můžete najít víc:
Helma Marxová: Svět mýtů, Volvox Globator, Praha 2002

29.1.2014

Za dobrotu na...
(Kontinentální Keltové)

Přes všechnu pověst a slávu, které se starověcí Keltové poslední staletí těší, se vyprávění o stvoření světa dle tohoto národa nezachovalo. Rozhodně ne v takové podobě, v jaké bychom potřebovali, totiž v původních záznamech.

David Lemming uvádí verzi, pocházející ze zápisků římských autorů. Příběh, který si podle nich Keltové vyprávěli, se podobá mýtům východního Středomoří, řecké i egyptské. Jeden bezpochyby původní keltský prvek ale obsahuje: strach, že se nebesa zřítí na Zemi.

 

Na počátku bylo Nebe tak blízko Zemi, že mezi nimi nebylo prakticky žádné volné místo. Ti dva byli spojeni doslova, plodili děti – a právě jejich potomci, zvláště pak jeden nerudný a nedobrý, se zapříčinili o zvětšení životního prostoru a jeho současnou podobu. Jmenovaný syn na sebe vzal úkol rodiče oddělit a učinil tak otcovou kastrací.

Z krve otce Nebe, která při této operaci vytryskla, se stalo moře, zatímco lebku použili děti k výrobě oblohy. Ten, který problém s prostorem (a s generací starších bohů, respektive kmenových vůdců) vyřešil, se pak stal bohem podsvětí, zatímco ostatní – hodné – dětičky ovládly Nebe a Zemi.

Kde jsem hledal a kde můžete najít víc:
Leeming, David Adams: Creation Myths of the World, 2010

5.2.2014

Měsíc, jeho vzestup a pád
(Karanga, Zimbabwe)

Karanga (Wakaranga) je jméno mašonské skupiny, Mašonové jsou pak obyvateli Zimbabwe. Karangové od jedenáctého století založili a provozovali několik států, zůstaly po nich kupříkladu ruiny Velkého Zimbabwe, starověkého města, které je dnes na seznamu Světového dědictví UNESCO.

 

Muž jménem Měsíc byl prvním, koho Bůh stvořil. Měl žít v klidu na dně oceánu, ale on chtěl po zemi. To už tak bývá, že toužíme po něčem, co nemáme, ačkoliv ta změna může přinést problémy. Měsíc to nakonec nevydržel a na souš se odstěhoval. Byla pustá a bez života a vůbec nevhodná k bydlení.

Bohovi se opuštěného Měsíce v bezútěšném prostředí po čase zželelo a poslal za ním na dva roky Jitřenku. Ta sebou přinesla oheň, věc na Zemi do té doby neznámou. V noci se pak ti dva milovali a když přišlo ráno, byla Jitřenka těhotná a brzy na to porodila trávu a stromy. Země se zazelenala.

Stromy rostly a rostly, až se svými vrcholky dotkly mraků na nebi a tehdy spadl na zemi první déšť. Země rozkvetla a Měsíc byl spokojený.

Ale dva roky uběhly jako voda a Jitřenka se musela vrátit zpátky na nebe. Měsíci po ní bylo smutno, vlastně ne zrovna po Jitřence, jen si odvykl samotě. Bůh mu proto poslal jinou ženu, Večernici, ale zároveň mu oznámil, že tentokrát to bude on, kdo po dvou letech bude muset jít.

Měsíc s tím souhlasil.

Když se pak pomiloval se svou novou ženou, porodila mu ovce a kozy a krávy, následujícího dne antilopy a ptáky, po třetím aktu přišli na svět chlapci a děvčátka. Bůh pak Měsíce před dalším sexem varoval, jenže neuvaroval. Co si budeme namlouvat, zrovna tohle je situace, v níž procházejí i velmi dobré rady a doporučení jedním uchem dovnitř a druhým okamžitě ven. Měsíc se nezdržel, jenže další sadou potomků, kterou s Večernicí zplodil, byli lvi, levharti, hadi a štíři.

Měsíční dcery vyrostly do krásy a jejich otec se s nimi vyspal také. Lidská rasa se tak rozmnožila a Měsíc se stal vládcem velkého království. Značný rozdíl oproti pusté a prázdné Zemi, na níž začal žít. Ale jeho osud se blížil.

Večernice žárlila, neboť už nebyla jedinou královou manželkou. Poslala tedy hada, aby Měsíce uštkl. Otrávený král onemocněl a chřadl a přišlo sucho. Vyschly řeky, zmařila se úroda.

Lidé měli hned jasno, kdo za to může – král. Sebrali se a kdysi ctěného panovníka uškrtili, tělo pohodili do moře a zvolili si nového krále.

Tahle historka, jejíž závěr ukazuje, jak ve starých kulturách souvisel kalendářní cyklus s osobou panovníka, a že být hlavou státu bývávalo životu nebezpečné, má ale konec víceméně šťastný.

Měsíc z moře vystoupil na nebesa, kde se setkal se svou první manželkou Jitřenkou a žijí spolu šťastně až dodnes.

Kde jsem hledal a kde můžete najít víc:
Railsback, Bruce: Creation Stories from around the World, 2000

6.3.2014

 

Již uvedené plus dalších více než sto stvořitelských mýtů můžete nalézt v knize

Jak přišel svět na svět

Jak přišel svět na svět

Jak si lidé z různých končin planety Země představovali stvoření světa? Různě. V této knize je shrnuto více než sto padesát pověstí, evropskými počínaje, přes Asii, obě Ameriky a Tichý oceán až ke kolébce lidstva, Africe.

E-kniha dostupná v obchodech: Smashwords ($ 2.49) | Apple Books (49 Kč) | Google Play (49 Kč) | Databook (49 Kč) | Palmknihy (49 Kč) | Kosmas (49 Kč)

 

 

obsah
předchozí část
následující část

 
Tumbrl Facebook Instagram Mastodon

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Cokoliv

Poslední změny