Bezejmenná stránka: Cokoliv > Opravník

Opravník #9


Že panter a pardál jsou jen jiná jména pro melanésní (černé) formy levharta ne dalšími rody podčeledi velkých koček Pantherinae, se naštěstí na veřejnost už dostalo. Kolem velkých kočkovitých šelem se ale omylů traduje více.


Proč si tygři brousí drápy?


Přiznám se, že to nevím. Protože tygr si drápy nebrousí, aspoň ne proto, aby je přiostřoval. Drásání stromů, které k tomuto výkladu navádí, totiž plní dvě odlišné funkce.

I když si tygři většinou vyrábějí hraniční kameny pachovými značkami, močí a trusem (což je docela kuriózní, vzhledem k tomu, že jejich čich je narozdíl od psího opravdu mizerný), je tou první doplňkové značkování teritoria.

Druhým důvodem je opravdu péče o drápy. Tygří (a levhartí a jaguáří, et cetera)drápy totiž vydrží v provozu rok, maximálně dva, a potom musí být nahrazeny novými. Zvíře se tedy o stromy zbavuje staré rohoviny aby nové drápy mohly bez problémů vyrůst.


Smrtící skok


Jaguár Jaguár (Pantera onca). Ani on na kořist neskáče, ani ze stromu, je to navzdory obecnému povědomí šelma pozemní. Na stromech odpočívá.

Skok, kterým velké kočky dosahují kořisti, straší v lidských představách i v době televizních pořadů plných obrazového záznamu lvího nebo tygřího lovu. Ale oni neskáčou, snad výjimečně.

Šelma musí kořist strhnout. Potřebuje k tomu, kromě okamžiku překvapení (proto útočí většinou z pětimetrové vzdálenosti) rychlost a sílu. Kdyby skočila, ztrácí na obojím. Skok je totiž pomalejší než běh a výška, z níž by tělo dopadlo, je zanedbatelná na to, aby se na hmotnosti projevil zákon volného pádu. Zato při útoku z běhu rychlost na razanci nárazu přidá.

Zvíře se pak, když se mu povede uchopit kořist za hruď, zakusuje do hrdla, přitom vytáčí hlavu oběti do nepřirozené polohy. Někdy jí přitom zlomí vaz, většinou ji ale stiskem čelistí udusí nebo uškrtí.


Tigon, liopard a ti druzí


Jedna z věcí na něž se vždy musím podívat do knihy (strana 87) je určení původu kříženců oslů a koní. Nikdy si totiž nezapamatuji, že mezek je potomek koně a oslice, zatímco rodiči muly jsou osel a klisna. Existuje - pro zajímavost - i kříženec koně a zebry a tomuto zajímavému zvířeti se říká zebroid.

V zajetí (protože ve volné přírodě by se pochopitelně těžko setkaly) se občas zkříží i kočkovité šelmy. U pojmenování narozených bastardů (to je, prosím, termín, nikoliv nadávka) je naštěstí zaveden pořádek. Vychází z anglických jmen a přesně stanoveného pořadí: zepředu otec, zezadu matka. Takže lev (lion) s tygřicí (tiger) zplodí potomka jménem liger, zatímco tygr se lvicí mají tigona. Lev s levharticí (leopard) lioparda, levhart se lvicí leopona. Jak se jmenují výjimečné dětičky levhartů a jaguárů mé prameny neuvádí, ale můžete si je odvodit. Bastardi tygrů a levhartů se pak nevyskytují vůbec.

(25.1.2004)

 

 
Google+ Facebook Instagram Flickr

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist