Bezejmenná stránka: Cokoliv > Holmesiana

Irena Adlerová


Sherlock Holmes je podle mého soudu nejdokonalejším myslícím a pozorovacím strojem, jaký svět kdy poznal, ale coby milenec by se ukázal v docela falešném světle.[SCAN,I/201].

 

Pokud nemusel za ta dlouhá léta přátelství doktor Watson revidovat své mínění o geniálním detektivovi, pak je to právě tento raný citát, který v jedné větě shrnuje Holmesův vztah k opačnému pohlaví. Holmes, vystavující na odiv své zázračné dedukce, nerad prozrazoval podle jeho názoru nepodstatné informace o své vlastní osobě, takže kupříkladu o existenci Sherlockova bratra se Watson dozvěděl celkem pozdě. O intimním životě svého přítele nevěděl nic, leda to, že v době jejich společného soužití žádný nebyl 1). Jediná z klientek, která Holmese zaujala natolik, že na ni čtrnáct dní co chvíli pomyslel, a o které se Watson domníval, že by snad jeho přítele zajímala i jinak, byla zapomenuta sotva byl vyřešen její případ [COPP]. Možná je to následek blíže neurčeného případu.

Citové zaujetí je v rozporu s logickým uvažováním. Ujišťuji vás, že nejroztomilejší ženu, jakou jsem kdy poznal, oběsili za to, že otrávila tři útlá dítka, aby získala jejich životní pojistku, a že nejodpornější muž, s nímž jsem kdy měl tu čest, je lidumil, který porozdával skoro čtvrt miliónu ve prospěch londýnských chudých.[SIGN,I/113]

V každém případě Holmesovým životem přece jen jedna dáma prochází.

Jmenuje se Irena Adlerová a geniální detektiv se s ní seznámil v březnu roku 1888, během případu, který doktor Watson nazval Skandál v Čechách. Příběh vyšel v červencovém čísle Strandu roku 1891 a byl první holmesiádou, která se na jeho stránkách objevila. Po předchozí dvojici románů také první povídkou.

Proslavený byt v Baker Street v ní navštívil tajemný cizinec, jehož ani maska neochránila před holmesovsky rychlým odhalením – ano byl to sám dědičný český král Wilhelm Gottsreich Sigismond von Ormstein. A přednesl skutečně závažný problém

Pochopitelně, jak už bylo mnohokrát omíláno a zdůrazňováno, není České království, jehož budoucí panovník v povídce vystupuje, totožné s územím, kde píšu tyto řádky. Je to pohádková země, byť už neležící na břehu moře, jak tvrdil Shakespeare v Zimní pohádce. Češi v té době už čtyřicet let čekali, zda se císař František Josef I. konečně nechá českým králem korunovat, poslední český král, Ferdinand I. zemřel v roce 1875.

I proto se holmesologové na celém světě pokouší dobrat skutečné identity Wilhelma Gottsreicha Sigismonda von Ormstein. Slušnou stať na toto téma, Kdo byl český král, můžete najít například na stránkách jednoho z holmesologů japonských.

Ale vraťme se do Holmesova světa.

Českého krále sužuje dávný hřích. Zapletl se kdysi s ženou pověsti řekněme divoké. Seznámil se s ní před pěti lety ve Varšavě, kde známá dobrodružka Irena Adlerová zpívala v tamní Císařské opeře [SCAN, I/207]

Narodila se ovšem v New Jersley v roce 1858. O tom, jak se dostala do Evropy a vydobyla si pochybnou slávu dobrodružky není dostatek informací, jisté je, že její věhlas patřil Střední Evropě, protože i když ji český král opravdu označil jako známou dobrodružku [SCAN,I/207], Holmes musel nahlédnout do své kartotéky. Ne, že by to nedělal i u jemu mnohem známějších zločinců, ale kdyby Irena představovala takové zločinecké eso, asi by si neodpustil trochu se před urozeným návštěvníkem předvést.

Podle detektivových záznamů zpívala nejen ve Varšavě, ale i ve slavnější milánské La Scale, potom se kariéry operní divy vzdala a usadila se – podívejme – v Londýně. Na adrese Briony Lodge, Serpentine Avenue, St. John's Wood.

Holmes případ pochopitelně přijímá, kdo by odolal hlavě státu. A navíc protivníkem je přece žena, takže proč si jednoduchou akcí nevylepšit reputaci.

Ostatně – v tomto příběhu jsou detektivní role naruby. Zločincem je tu v podstatě Holmes, i když jde o zločin z dobrého důvodu, Irena sice není vyděračka, jenom impulsivně jednající odvržená milenka. V porovnání se skutečně dramatickým případem Charlese Augusta Milvertona, vyděrače toho nejhoršího ražení [CHAS], je Skandál v Čechách v podstatě operetou. Kdyby tentýž příběh pojednal kupříkladu P. G. Woodehouse, možná byla by na světě další knížka z rodu Ukvapeného Sama.

Detektiv obratem ruky zjistí, že slečna Adlerová je opravdu krásná a obdivovaná všemi muži v sousedství, že zpívá na koncertech a pravidelně v pět někam odjíždí, aby se v sedm vracela na večeři [SCAN, I/210]. Woodehouseovsky se dokonce stane v kostele Sv. Moniky svědkem na svatbě slečny Ireny s advokátem Godfreyem Nortonem.

Holmes ještě použije svého celkem oblíbeného triku – totiž falešného požáru 2)

Další je už v režii mladé paní Nortonové, která projeví stejnou vynalézavost v převlecích jako Holmes. Jak sama přiznává, převléká se ráda, zejmená za mladého muže [SCAN, I/219]

Vlakem v 5.15 z Charing Cross směr Kontinent [SCAN, I/219] odjíždí i s manželem z Británie, zanechává Holmese rozčarovaného a českého krále vcelku spokojeného, protože k jeho sňatku s Klotildou Lothmanovou ze Saxe-Meningenu, druhou dcerou skandinávského krále může bez skandálu dojít.

Holmes si vyžádá fotografii své přemožitelky a od té doby zdobí krásná tvář operní zpěvačky krbovou římsu v Baker Street.

Dalo by se skončit následujícím citátem.

Tak se tedy stalo, že českému království již nehrozil nesmírný skandál, a tak se také ženskému důvtipu podařilo překazit nejpromyšlenější záměry Sherlocka Holmese. Bývaly doby, kdy se můj přítel často smál ženské chytrosti, ale v poslední době jsem ho již neslyšel, že by si ženy dobíral. [SCAN, I/220]

Ale přece jen si neodpustím drobnou úvahu.

Holmes přece svůj případ v podstatě vyřešil. Nebylo to naposled, kdy se situace nevyvíjela podle jeho představ, ostatně, pokud byla jeho ješitnost alespoň částečně saturována (a to v tomto případě byla), obětoval svou domýšlivost výsledku. Protože o ten mu vždy šlo v první řadě. Ono to vypadá, že to nebyl jen bystrý mozek slečny Adlerové, co přinutilo do budoucna Holmese nazývat svou důstojnou protivnici s nostalgickým povzdechem ženou všech žen.


Poznámky:

  1. Pokud ovšem nemá pravdu Rex Stout, který uvedl v život báječnou mystifikaci, dle které neexistoval žádný doktor Watson ale slečna Watsonová. Více o tomto případě se dozvíte v tomto povídání. [zpět]
  2. Jak prozradil právě v tomto příběhu, využil předstíraného požáru v případě darlingtonského skandálu a záhadě na arnsworthském zámku. Záležitost českého krále byla třetím a pozdější aféra norwoodského stavitele [NORW] čtvrtým použitím tohoto modu operandi, kterým Holmes nechává majitele v panice odhalovat tajné skrýše. [zpět]

(10. 4. 2005)

 

 
Tumbrl Facebook Instagram Mastodon

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Cokoliv

Poslední změny