Bezejmenná stránka: Cokoliv > Holmesiana

Mycroft Holmes, podivín z klubu Diogenes


Mycroft Holmes na ilustraci Sidneyho Pageta

Nějaký čas žil kronikář Holmesova profesního života dr. Watson v domnění, že jeho přítel je sirotkem bez rodinného zázemí [GREE, II/168], protože i když se Holmes rád producíroval svými dedukcemi, o své osobě toho mnoho neprozradil.1) Objev Sherlockova o sedm let staršího bratra Mycrofta byl proto přinejmenším překvapením.

I sám Watson má, respektive měl, bratra. Ale pokud byl mezi Watsonem a Holmesem odstup lehce průměrného středostavovského Brita od geniálního kriminalisty, mezi jejich bratry zela hluboká propast jiných světů.

Starší bratr Watsonův, jehož křestní jméno neznáme, víme jen, že začíná iniciálou H., byl, či spíše:

"Nebyl to zrovna příliš pořádný člověk – spíš pořádný lajdák a nedbalec. Zpočátku měl dobré vyhlídky, ale zahodil všechny šance, nějaký čas žil v nouzi, střídané občas krátkými obdobími blahobytu, ale nakonec se dal na pití a umřel.“ [SIGN, I/105]

Což Sherlock vydedukoval z předložených hodinek a což byla pravda. Oproti tomu starší Holmes byl génius bez ctižádosti, podivín a samotář, zároveň však jedna ze šedých eminencí státu, příslušník tajné služby, jak později Sherlock přizná. Watson je obyčejný člověk s obyčejnými problémy a obyčejným osudem, zatímco Holmes postavou z jiného světa.

Existuje-li v Anglii ještě jeden člověk s tak výjimečnými schopnostmi, jak je možné, že o něm policie ani veřejnost dosud nic neslyšely?

ptá se Watson [GREE, II/168], když Sherlock, jinak převelice ješitný na své znalosti, přiznává, že jeho bratr je mnohem lepší než on sám. Výmluvou je odkaz na Mycroftovy povahové rysy a zvyky, které Sherlock sám nepovažuje za příkladné. Kupříkladu skromnost 2) .

Ale není to tak docela pravda.

Mycroft Holmes žije na Pall Mallu, živí se jako vládní úředník s příjmem čtyř set padesáti liber ročně a navštěvuje klub podivínů Diogénes, [BRUC, V/80] který sdružuje stejně nekomunikativní a lehce misantropické osoby jako je on sám, Mycroft ostatně patřil mezi jeho zakladatele. [GREE, II/169]

Fyzicky se pohybuje po stranách tohoto trojúhelníku, nerad navštěvuje jiná místa, než jeho vrcholy. Do bytu svého bratra na slavné Baker Street zašel až tehdy, kdy pro svou lenost Sherlockovi přepustil problém pan Melase, řeckého tlumočníka a Mycroftova souseda. Bratra návštěvou samozřejmě zaskočil [GREE, II/180]. Ne tak případem, který Sherlock, jako obvykle, vyřešil rychle a z větší části teoreticky, neboť jak se několikrát stalo, zločinci uprchli a spravedlnost v mstící podobě je dohnala až později a někde úplně jinde. Což se v Holmesově kariéře nestalo poprvé ani naposled, vzpomeňme kupříkladu případ Pěti pomerančových jadérek [FIVE].

Teprve po delším čase, rok po Holmesově návratu z dobrovolného exilu po problémech s profesorem Moriartym, v němž byl Mycroft jediným Sherlockovým důvěrníkem [EMPT, III/15 a FINA, II/237], se Watson dozvídá, že Sherlock o svém bratru něco zamlčel.

Právem se však domníváte, že pracuje pro britskou vládu. V jistém smyslu byste mohl i oprávněně říci, že je britská vláda sama. [BRUC, V/80]

přiznává a vysvětluje, jakouže to pozici Mycroft zaujímá:

K jeho rukám se sbíhají výsledky ze všech oddělení a on je taková ústřední centrála, informační banka, která udržuje rovnováhu. Všichni ostatní pracovníci jsou specialisté v určitých oborech, zatímco jeho oborem je vševědoucnost ... [BRUC, V/81]

Ale nejde o žádné nadpřirozené čarování, jen o dokonalou schopnost analýzy a syntézy, která pohodlného Mycrofta vynesla na pozici, kdy jeho rozhodování „již častokráte ovlivnilo jeho dobrozdání rozhodujícím způsobem britskou politiku.“ [BRUC, V/81].

Stejně tak je tomu i u druhého případu, do něhož starší bratr mladšího namočil. Ale tady už nešlo o souseda, postaveného před záhadu, ale o ohrožení samotného státu, o špionáž. [BRUC, V/78]. Mladší bratr staršího samozřejmě nezklame. Vyslouží si tím i dar od jisté urozené dámy, takže Mycroft, sám skromný a líný, se postaral, aby se úspěch muže, nad jehož předpokládanou smrtí kdysi dozajista truchlila, donesl až u uším nejvyšším.

 

Příběhy, v nichž Mycroft Holmes vystupuje:

GREE, Řecký tlumočník (The Greek Interpreter)
BRUC, Bruce-Partingtonovy dokumenty (The Adventure of the Bruce-Partington Plans)
FINA, Poslední případ (The Final Problem)
EMPT, Prázdný dům (The Adventure of the Empty House)


Poznámky:

  1. Ani o svých vědomostech. I když to tak na první pohled nevypadalo, předváděl pouze výsledky. Příkladem budiž slavný soupis Holmesových znalostí a jeho tvrzení o tom, že by Slunce mohlo klidně obíhat kolem Země [STUD, I/19], když však přišlo na věc, dokázal bez problémů konverzovat o sklonu ekliptiky [GREE, II/168], takže o astronomii přece jen něco vědět musel. O jeho zálibě v hudbě, která už vůbec s kriminalistikou nesouvisela a jíž věnoval přinejmenším tolik času, kolik je ho třeba k vytvoření fundované hudebně teoretické studie [BRUC, V/105], ani nemluvím. [zpět]
  2. Na počátku své kariéry byl svým způsobem skromný i Sherlock, přenechával altruisticky výsledky své práce policejním inspektorům. Díky pravidelnému publikování Watsonových zážitků byl této skromnosti bez vlastního přičinění zbaven. Nezdá se, že by mu to nějak vadilo. [zpět]

(23. 5. 2004)

 

 
Tumbrl Facebook Instagram Mastodon

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Cokoliv

Poslední změny