 |
Tajemství hradu v Karpatech |
Filmové studio Barrandov 1981, 97 minut, režie: Oldřich Lipský, scénář: Jiří Brdečka, Oldřich Lipský
hrají:
Michal Dočolomanský .... hrabě Félix Teleke
Evelyna Steimarová .... Salsa Verde
Vlastimil Brodský .... komorník Ignác
Miloš Kopecký .... baron Gorc
Rudolf Hrušínský .... vynálezce Orfanik
Augustín Kubáň .... baronův sluha
Jan Hartl .... lesník Vilja
Jaroslava Kretschmerová .... lesníkova snoubenka
Oldřich Velen .... krčmář
Míla Myslíková .... krčmářka
Samuel Adamčík .... kmet
Jan Skopeček .... sedlák
Václav Kotva .... kantor
Jiří Lír .... prefekt
Nešťastný hrabě Teleke z Tölökö hodlá na radu dobrého doktora Blütwürsta léčit rozjitřenou nervovou soustavu na zaostalém karpatském venkově. Není tomu dávno, kdy tato pěvecká hvězda ztratila snoubenku, primadonu světových oper Salsu Verde. Ta podlehla srdeční chorobě a nátlaku šíleného ctitele, barona Gorce
Což o to, kraj i venkované jsou báječně zaostalí, mluvy jadrné,
"Odydávna tu ložírovali eném milospáni. I sám jenerál Patláj. Po tý patáliji v oudolí Žinčice. Potom ráno poudál našimu dědkoj: Tož bitvu sem presrál. Ale dobro sa vyspál"
ale "pitoreskní zřícenina" starý karpatský hrad, možná skrývá strašlivé tajemství. Přesvědčil se o něm už mladý lesník Vilja. I když ho to téměř stálo život, přece se s hrabětem vydává na nebezpečnou cestu za tajemstvím barona Gorce, vynálezů profesora Orfanika a záhadným hlasem záhadné slečny, kterou je nutno vysvobodit ze zajetí šíleného obdivovatele.
Dvě nejlepší filmové adaptace knih Julese Verna pochází z Čech. Tou první je Zemanův Vynález zkázy a Mistr světla v něm vše podřídil Mistru pera, aby věrně vypodobnil šrafovaný svět Podivuhodných cest. Sehraná dvojice Lipský - Brdečka si naopak z romantického gotického románu udělala základnu pro nepřetržitý proud legrace. Zatímco Zeman přenáší diváka o sto let zpět přímo do Riouových ilustrací, Lipského dílo by francouzský spisovatel nejspíš nepoznal. Čímž nechci říci, že by se mu nelíbilo, jak je známo, neměl Jules Verne k humoru a legráckám nikdy daleko. Nejen obsazením titulních rolí je Tajemství sourozencem ještě slavnější české fantastické (ve všech významech toho slova) komedie Adéla ještě nevečeřela. V jedné i druhé je poetika konce devatenáctého století, poetika cimrmanovská a poetika balónů z obrazů Kamila Lhotáka, i když na to kraj kolem vesničky Vyšné Vlkodlaky nevypadá.
Teleke: "Ten divý kraj mne mocně inspiruje. Ty barbarské totemy. Zdejší lid je asi nádherně zaostalý."
Nádherně zaostalý lid v karpatském podhůří disponuje samozřejmě vlastním nářečím, a také zajímavým jazykem, který, jak se zdá, vznikl letitým soužitím karpatských Slovanů, Maďarů a Rumunů, jak si lze domyslet při četbě nápisů v sídle barona Gortze. Cedule jsou kořením mnoha filmů (v Brooksových Spaceballs jsou ukázkově skvělé), ale Lipský s Brdečkou je použili úplně opačným způsobem, je to jazyk, ne obsah, který nese vtip.
Tajemství je také jedním ze zdrojů nesmrtelných filmových hlášek, on vůbec celý film je plný památných výroků a scénář se z dnešního pohledu téměř z ničeho jiného neskládá. Hezký soubor naleznete v příslušné sekci Českého filmového nebe. Mají dva nedostatky – chybí jim hlas a obraz. To první nahrazuje sbírka na stránkách Metelesku blesku. Tím druhým si musíte posloužit z vlastní paměti.
Celý film táhnou figury. Bývá obvyklé, že záporné postavy mívají navrch a bývají mnohem zábavnější.
Baron Gortz není jen klasický filmový šílenec. Je to superšílenec se sbírkou mánií. Netrpí jen chorobnou nákloností ke zpěvačce Salsa Verde, také má obsesi v plnovousech, které musí nosit všichni jeho zaměstnanci, a to bezvýhradně.
"Falešný plnovous! Padouch, oklamal mne!"
A kromě jinak celkem pochopitelné sbírky operních artefaktů také pojídá motýly. Navíc je vybaven podšílencem, tedy vědeckým revolucionářem Orfanikem
"Je to šílenec, nicméně génius! Vynalézá jako když slípka snáší vejce. Ale aby si nechal narůst pořádný plnovous, to ne!"
Mírně afektovaný pěvec s modrou krví Teleke a naveskrz lidový lesník Vilja na straně dobra jsou ale neméně kvalitní.
Teleke: "Pozorujeme, aniž bychom byli pozorováni. Prostě dokonalá observatoř!"
Vilja: "No, na to si radšej odskočáme do lesá, ne?"
Když zmizí z plátna, nemusí divák trpět a čekat jejich dalšího příchodu, protože vedlejší postavy nejsou nudnou vatou.
A nebyl by to film českého ducha, kdyby nebyl vyzdoben nádherně sarkastickým „happy endem“
Tajemství hradu v Karpatech má vyjma mých sympatií i cenu z portugalského festivalu Fantaporto v roce 1984. Kromě nominace na hlavní ocenění, kde se ocitl mimo jiné i ve společnosti povídkového Twilight Zone: The Movie (1983) s režiséry Spielbergem, Dantem, Landisem a Millerem, vyhrál v kategorii Scénář. Mimochodem, o první místo se musel dělit se scénáristy filmu Monstrum z galaxie Arkana, což byl společný jugoslávsko-český projekt a scénář k němu napsal Dušan Vukotic s Milošem Macourkem.
Metelesku blesku, audiosbírka hlášek
