Bezejmenná stránka: Historie

Americké dobrodružství s Enigmou

 

František Novotný uvedl ve článku v Neviditelném psu Nechtějte po slonu, aby uměl hrát na dudy (1.11.2000) na pravou míru skutečný osud německé ponorky U-571, za níž se v hollywoodské podívané Ponorka U-571 maskuje americký ponorný člun, aby se pokusil získat německý šifrovací stroj Enigma. Zbývá rejpalsky doplnit, že se odvážní námořníci snažili zbytečně, protože v té době americká armáda Enigmu ve skutečnosti už dávno vlastnila.

Samozřejmě, že film má nárok na uměleckou licenci, bez té by nebylo mnoho skvělých (i méně skvělých a leckdy i pitomých) děl. Ale osud Enigmy je zajímavý i in natura. Celá historie začíná v roce 1919, kdy si holandský vynálezce Hugo Koch nechal patentovat přístroj na šifrování zpráv. Ačkoliv ho záhy začal i vyrábět a prodávat, doba mu nepřála. Prodal proto patenty německému inženýru Arthuru Scherbiusovi. Možná si přitom říkal: Ať si natluče taky někdo jiný. A asi se nedivil (sledoval-li osud svého vynálezu), když ani Scherbius, který přístroj vylepšil a pojmenoval Enigma (řecky Tajemství) nezaznamenal kýžený komerční úspěch. Veřejnost a kupodivu ani tajné služby a armády, hledící utajovat na co dohlédnou, neprojevili zájem. Až o mnoho let později, kdy nastala vláda říše, naplánovaná na poctivých tisíc let, si německá armáda uvědomila jakého daru se jí Kochovým a Scherbiovým přístrojem dostalo. Záhy byly Engimou vybaveny všechny zbraně říšské armády (včetně námořnictva a tedy i ponorek). Vše pochopitelně za přísného utajení.

Ale protivník nespal, protivníci nikdy nespí, ačkoliv se to o nich v euforických prvních letech vítězných postupů tvrdí. První, kdo na stopu Enigmy narazil, byla výzvědná služba Polska, tehdy právem světově uznávaná. Po ní následovali Francouzi, kteří získali na svou stranu německého přeběhlíka. Ten jim - mimo jiné poklady - předal i příručky a náčrty tohoto utajovaného německého zázraku. Vyrobit funkční kopii se ale nepodařilo. Palma prvenství znovu patřila Polákům. Oddělení BS-4 (dešifrovací skupina polského generálního štábu) se však nemacešsky s francouzskou tajnou službou o výsledky podělilo. Třetím do party byla britská Secret Service, další lovec na stopě německého tajemství. Tak začalo v historii špionáže nevídané partnerství. Bylo ho zapotřebí.

Poláci vyřešili dešifrování matematickou cestou, ta jim od září 1938, kdy Němci změnili schéma, nebyla k ničemu a museli začít znovu. Příliš mnoho času jim už nezbývalo, rok poté zinscenovali Němci průhlednou provokaci v Gliwici a v krátké době Polsko obsadili. Odborníci z BS-4 odešli do Francie, kde měli sehrát důležité role v další marné obraně před nacistickým nepřítelem.

Úspěšnými čtenáři depeší zakódovaných Enigmou se stali až Britové, kteří vyvinuli dešifrovací stroj, nazvaný Ultra. V pozadí celého projektu stál geniální matematik Alan Mathison Turing.

Válka už byla v plném proudu a Ultra se stal jedním z nejutajovanějších systémů, pravda o něm vyšla na světlo světa až v roce 1974. Bylo mu obětováno Coventry (nálet v listopadu 1940), způsobil zvrat v severoafrickém tažení maršála Rommela a značnou měrou přispěl k vítězství Spojenců v Evropě.

A Američané?

Vůbec jsem na ně nezapomněl.

Zatímco Evropa si případ Enigma prožívala jako špionážní drama, měla americká armáda dávno přístroj s nalepeným inventárním číslem v některém ze svých skladišť. Američané věděli o Enigmě už od roku 1923, kdy byla veřejně předváděna v Berlíně. Předstihli Němce dokonce i v perspektivě jeho využití, deset let před plukovníkem Fellgiebelem věděli, k čemu by se Kochův přístroj nechal použít. Ale to bylo všechno.

Stejně jako laická i odborná veřejnost i oni spali.

Teprve po třech letech, kdy se v německých novinách opět objevil propagační článek, se americká armáda rozhodla.

Nechala si přístroj předvést (přímo v New Yorku) berlínskou firmou Kryha Coding Machine Company, a na doporučení odborníků přístroj objednala.
Načež propukla byrokratická válka s ministerstvem financí, celníky i dodavatelem, po němž armáda požadovala dopravu na jeho náklady. To samozřejmě zvedlo cenu, ale v roce 1928 přece jen dorazila do New Yorku bedna z Berlína.
Dva měsíce pak ležela nevyplacena ve skladišti, než armáda sehnala pár set dolarů. Tak se to ve skutečnosti odehrálo - bez ponorky a její hrdinské posádky, netekla krev, ale inkoust.

Od roku 1940 dovedli i Američané číst zašifrované zprávy, když se jim podařilo zkonstruovat svou obdobu Ultry, dešifrovací stroj Magic. A měli zapotřebí číst cizí korespondenci, nacistické Německo totiž velkoryse prodalo Enigmy i svým spojencům, tedy i Japonsku. Purpurový kód japonského námořnictva prozradil budoucím protivníkům mnoho. Ani tyto znalosti nedokázaly zabránit překvapivému úderu na Pearl Harbor, ale to už je jiná kapitola.

 

původně vydáno v Neviditelném psu, 2000

 

 
Google+ Facebook Instagram Flickr

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist