Bezejmenná stránka: Literárium

Před cílem

 

Ještě kousek. Šest kroků, pět kroků, čtyři a půl!

Odtud se mi to skutálelo posledně.

A čtvrt kroku je to ke značce, co jsem vyryl před.... moment.... devíti sty sedmdesáti čtyřmi pokusy. Já snad překonám nejlepší výsledek  za posledních... možná vůbec ten nejlepší výkon vůbec, i když dřív jsem si značky nedělal.

Nezastavovat. Stabilní tlak, jinak se zase skutálí. NEPOLEVIT!

Jsme za ní! Nový rekord je tady. Ještě  půl stopy, ať si pak můžu vyrýt další značku. Tak... a kolik vlastně ještě zbývá až do konce?

Panejo, vždyť já můžu ten balvan dovalit až NAHORU!

Pomalu... Opatrně přenést váhu, při tomhle mi nejmíň milionkrát podjely nohy. Tak. Hlavně nezačít chvátat, rozvahu... héj rup... A naposledy...

Sisyfos se zastavil. Byl na vrcholu vysoké podsvětní hory, na místě, na němž ještě nikdy nestanul.

Odtud shora mohl přehlédnout nejen Tartar, v němž trpěli lidé za své hříchy, viděl i na nekonečné pláně, po nichž se procházely stíny těch průměrných. A zahlédl i bránu Elysia, ráje čestných a vyvolených.

Tam se nedostane, ani kdyby velký balvan svého trestu obvalil kolem celého světa, podvádění bohů se neomlouvá a nezapomíná. Ale až dosáhne vrcholu téhle vysoké hory, kam měl velký kámen dopravit, čekají ho aspoň asfodelové louky. Pryč z krutého Tartaru. Vzhůru na lepší místa!

Vzhůru na lepší? Na pláně, po nichž bezcílně bloumají duše těch, kteří nebyli dost dobří pro Ráj a dost špatní pro Peklo? Nekonečná existence v nekonečné nudě bez cíle?

Kámen balancoval na hraně a zbývalo jen naposledy zabrat.

Konečně to dokázal.

Sem a tam. Jen tak chodit, bez důvodu, beze smyslu, sem a tam... sem...

Tady mám značky. Kopec jako výzvu.

Kolikrát z tisíce pokusů zdolám dvě třetiny trasy? Pět kol na dosažení dvojité čáry z předchozí stovky.

Trest v podobě frustrace z nekonečné a nikdy nekončící práce? Ale co mají oni?

Nenápadně se rozhlédl. Nikdo se nedíval. Ani Tantalos, marně se snažící dosáhnout na chutné ovoce.

„Ach jo,“ zakřičel, „Viděli jste to? Už jsem to skoro měl. A zase mi ta potvora kamenná vyklouzla a zase se valí zpátky dolů. Tak od začátku, že?“

 

© 2013, napsáno 2013, poprvé na Bezejmenné stránce v říjnu 2013

 

 
Google+ Facebook Instagram Flickr

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist