Bezejmenná stránka: Bestiář
obsah
předchozí část
následující část

Bestiář
část devadesátá sedmá

Erlik

Bůh podsvětí, jak ho znají sibiřské turkické národy. Věčný protivník Stvořitele Ülgena. Patřil k prvním mezi prvními, s Ulgenem se však nepohodl a skončil v opozici; spojení mezi raným křesťanstvím a jihosibiřskou vírou, občas laicky zvanou turkickým (starotureckým) dualismem sice hledáno bylo, potvrzeno však nikoliv. Jako takový je vzýván černými šamany i adepty tohoto řemesla. Magie nemusí být v jeho kultu jen škodlivá, či škodící, vynucuje si totiž i platby za  zahánění nemocí. Roznášejí je jeho pomocníci, vedle smrti samotné a životní smůly, zkrátka všech nepříjemností, které mohou člověka potkat.

Špatně odbavené nebožtíky odnáší Erlik do podsvětí a činí z nich své nevolníky. Podle Dolganů, malého turkického národa, odvedl pod zem i mamuty, proto už chlupaté slony v přírodě nenalezneme. Pouze ty, kterým se podařilo ze zajetí uprchnout (nebo se prostě zatoulat na povrch), takové ale dostihne ledová kletba a zmrznou.

V onom podsvětí, zahaleném věčnou temnotou (které je podle některých národů Erlikovým vězením) žije v železném paláci, v němž sedí na stříbrném trůnu. Šamani ho v extázi vidí s prasečími rysy, jinak je to prý urostlý muž s knírem, výraznou bradou, ozbrojený velkým mečem. Zlo, nebezpečné už od počátku lidské existence, kdy nás, žijící na Světové borovici, z níž jsme měli povoleno kromě své navštívit čtyři z devíti větví, svedlo k výletu do zbývajících čtyřech zakázaných světů. Trest za první hřích tehdy postihl i podněcovatele, Stvořitel ho vykázal do Podsvětí a oficiálně vyhlásil Oficiálním zlem.

 

Oficiální zlo Erlik má devět synů, jímž se společně říká Karaoghlanlar (černí chlapci). Jménem a povoláním to jsou: Karash Han, bůh temnoty, Matyr Han, patron odvahy a hrdinství, Shyngay Han, pán Chaosu, Komur Han, Zlo, Badysh Han, Sama Zkáza, Yabash Han, božstvo porážky, Temir Han, správce železa, železných rud a hornictví, Uchar Han, informátor a Kerey Han, personifikace sváru. Většina z nich, ale jak vidět, ne všichni, se vydala v otcových myšlenkových stopách. Profese těch na první pohled slušnějších ovšem také na první pohled nezapře spojení s podzemím (ložiska kovových rud) nebo souvislost s bojem, jež je Pánu mrtvých vlastní a který mu dodává duše.

O devíti dcerách, černých dívkách, aneb Karakızlar se obvykle hovoří jen jako o skupině nedobrých slečen, které svádějí věřící. Zvláště se pak zaměřují na šamany, aby odpoutaly jejich mysl při styku s Ülgenem. Pokud jsou jmenovány, pak obvykle pouze dvě. Erke Hanım (někdy přepisována jako Irke Hanim nebo zvána Erke Soltan) a Kiştey; ta se umí proměnit v černou lišku, má osm očí a specializuje na cizoložství a rozbíjení dlouhodobých manželských svazků.

 

Erlikova ilustrace pochází z knihy Illustration du Dictionnaire infernal de Jacques Auguste Simon Collin de Plancy par Louis Le Breton, 6eme édition, 1863. Autor Louis Le Breton [Public domain], via Wikimedia Commons

4.8.2019


Tsunigoab vs. Gaunab

Domovem v červeném nebi, je tedy vzýván za úsvitu. Má přímou odpovědnost za počasí, za déšť a bouřky, v jiných oborech, jako je například lov, se nechává zastupovat věci znalými podřízenými. Jméno Zraněné koleno získal tento khoikhoiský bůh a Stvořitel po zápase s arcinepřítelem Gaunabem, jehož sice porazil a zahnal do nebe černého, který mu však způsobil nepříjemné zranění s trvalými následky.

Bůh podsvětí a vládce mrtvých, jak je zvykem prakticky po celé planetě, Svořitelův zásadní protivník, hraje ovšem podle některých namibijských pověstí v Tsunigoabově existenci roli poněkud jinou. Zásadnější, alespoň z pohledu samotného Tsunigoaba.

Vypráví se totiž také, že jednou přijal Gaunab výzvu mladého vesničana v souboji o duše mrtvých, kteří zahynuli při velkém suchu; když člověk prohraje, i jeho duše patří Pánu podsvětí, při opačném výsledku zajistí naopak Gaunab déšť. K velkému překvapení vyhrál člověk. Bůh z černého nebe, který vlastními silami svou část úmluvy splnit nemohl, neboť nad počasím neměl žádnou moc, pak za pomoci dalších mocných božstev proměnil vítěze v boha deště.

Jménem Tsunigoab. A pak se v tom vyznejte. Tvrdil vám ale někdo, že svět je jednoduché místo?

11.8.2019


Jok

Nesmrtelnost je odvěká lidská touha. A často také zásadní ztráta, jíž lidstvo na počátku své existence utrpělo. Východoafričtí Acholi a Dinkové jsou jedni z těch, kteří naprosto přesně vědí, jak k ní došlo.

Na počátku (všeho) byl samozřejmě Stvořitel a Učitel Jok. Kdysi nechal vzniknout Zemi a všemu na ní, naučil lidi zemědělství a naučil se řídit počasí, aby měli pěstitelé déšť pro vzrůst plodin a lovci zase sucho pro lov. Jako Jok Odudu se specializoval na porody.

Dnes nejedná s věřícími přímo, používá prostředníků, jimž se říká taktéž jok. Ale ne tak vznešeným tónem.

 

A tato vznešená bytost chtěla darovat lidem lidstvu nesmrtelnost. Povolala je do nebes – jenže lidem se nahoru nechtělo. Rozhořčen neposlušností, vzal Jok první ovoce ze Stromu života a dal ho Slunci, Měsíci a hvězdám. Věčnou existenci tak namísto nás získala nebeská tělesa.

11.8.2019


Gurzil

Sluneční a válečný bůh starých Berberů. Spoléhali na něho v bitvách s Římany, ano o tak staré historii, o dobývání Kartága, si povídáme. Rohaté býčí božstvo neúspěšně pomáhalo ještě v pátém století, kdy Berbeři válčili s byzantskou říší.

Gurzil, jehož prorocký dar pomáhal lidem i při cestách, měl být synem egyptského Ammuna, a tedy i další identitou fénického Ba‘ala Hammona, oficiálního boha Kartága.

11.8.2019


Máte pocit, že v Bestiáři někdo nebo něco chybí? Nebo přímo konkrétní přání? Zde můžete klást požadavky . Také je tu Pátrání po bubácích, které vám může pomoci najít ty správné informace.
Můžete se seznámit i s prameny, z nichž tato stránka čerpá, tedy s bibliografií
Pokud chcete na jednotlivé kapitolky Bestiáře odkazovat, zde je seznam odkazů.

obsah
předchozí část
následující část

 

 
Tumbrl Facebook Instagram Twitter

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist