Bezejmenná stránka: Literárium

V tom domě straší

 

Drahá Julie,

Váš tip na realitní kancelář jsem přivítal v dobré víře, že po dlouholeté anabázi za vhodným bydlením, které je v téhle ztřeštěné době stále obtížnější sehnat, se na mne konečně usmálo štěstí.

Prodali mi na první pohled naprosto vyhovující objekt. V klidné části města, historické, ale ne tak zajímavé, aby byla plná turistů a krámků se suvenýry. Nádherné ticho, dokonalé stavební úpravy, přesně podle Vašeho popisu. Nic nebránilo podpisu smlouvy, i když mne mohl zarazit fakt, že sotva shrábli peníze (předem!), zmizeli bez pozdravu. Pravda, ten menší něco zahuhlal, jenže to mohlo být stejně tak Na shledanou, jako Nasedáme. Nevnímal jsem je. Užíval jsem si nového domova.

Hned v podvečer prvního dne jsem ale měl pocit, že slyším nějaké zvuky. Mávl bych nad tím rukou a přisoudil je sousedům, kdyby se neozvaly znovu a nezněly z vedlejšího pokoje. Začínám tušit, proč jste dům prodávala (i když uznávám, že za dobu, co jste byla pryč, se mohlo bez Vašeho vědomí mnohé změnit).

Tady prostě straší.

Znám historky o pohybujícím se nábytku, ale nebyl důvod v ně doopravdy věřit, dokud jsem v pondělí nezakopl o lavici, která se během dne záhadně přesunula z haly do menší ložnice.

Nezůstalo jen při tom.

Včera někdo něco provedl s dveřmi. Panty přestaly skřípat. Zvuky se ozvaly znovu, tentokrát zcela jasně z velké místnosti, plné těch moderních krámů.

Nikoho jsem nezastihl.

Ale mám vážné podezření. Uvidíme zítra.

...

Omluvte prosím můj rukopis, dopisuji tento dopis po paměti, protože mi někdo ukradl hlavu.

Už nevěřím, že je dům tak opuštěný, jak jste mi tvrdila Vy i ti zatracení skřeti z realitky.

Určitě tu jsou přes den lidi!

 

Váš

teď už definitivně bezhlavý

rytíř Matyáš Holířský z Holířova

 

© 2010, napsáno 2010, poprvé na Bezejmenné stránce v únoru 2010

 

 
Google+ Facebook Instagram Twitter

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist