Bezejmenná stránka: Cokoliv > Opravník

Opravník #2


 

Tenhle omyl není tolik rozšířený, ale přece jen se někdy někde objeví. Bere původ z automatiky lidského myšlení a mechanického přebírání výslovnosti podle momentálního kulturního povědomí či geografického pohledu. Před lety téměř každý ochotně četl šnekbár nade dveřmi snackbaru. A i tohle pojmenování bylo špatně, snack-bar je totiž bufet (kterým se v té době říkávalo automaty) a nikoliv bar, který tenkrát označovalo.


Kukulín


K hrdinovi známé Havlíčkovy básně vede cesta dlouhá a nerovná. Na jejím počátku je Středomoří a nejvěší ze smolařů frýžský král Mídas. Ten se nedokázal poučit ani při neblaze proslulém průšvihu se zlatým dotekem. Díky bohu Dionýsovi se každá věc, na niž sáhl, proměnila ve zlato - až do okamžiku, než dostal hlad, považoval se Mídas za finančního génia.

Nepoučil se, ani když po smrti své dcery zanechal vlády a žil celkem spokojeným životem v lesích. Zamíchal se do hudebního sporu mezi bohy Apolónem a Panem, vsadiv na nesprávného. Vítěz Apolón mu za trest vytahal uši, co se dělo dál ví už každý - co skrývá pod ovázanou hlavou vyžvanil jistý holič.

Za králem Lávrou, který ho představuje, se už musíme vydat do Irska, kam midasovská pověst dorazila - nejméně jedna z legendárních osidlovacích vln totiž přišla na zelený ostrov ze Středomoří. Král Lear, irsky Lir a kymricky Llyr, byl ovšem mořský bůh.

Z irských mýtů přichází i Kukulín. Žádný holič ani lazebník, ale jedna z největších postav irských legend jménem Cuchulain, Cu Chulainn, přepisuje se jak kdo slyší, někdy s ká na začátku, jindy s dlouhým ú.

A vyslovuje taky všelijak, čímž se dostáváme k jádru problému. Viděl jsem tři české přepisy, z nichž Kukulín je sice špatně, ale ne tolik (přihlédnu-li k havlíčkovské literární tradici tak není o čem diskutovat a Kukulína si můžeme s noblesou ponechat), Kúchulain je na tom obdobně (ponechává kámen úrazu kamenem úrazu a na čtenářově vůli), ale – zřídka ale přece – uváděné Kúčulain je omyl a hrozný paskvil.

Problém vznikl díky angličtině, která CH vyslovuje dvěma způsoby, jako K (odtud i Kukulín a obvyklá výslovnost Britů, a jako Č, čehož příznivci kúčulainovství využili, protože ch předcházející samohlásce se v angličtině č opravdu obvykle vyslovuje. Zdůrazňuji v angličtině, zatímco náš hrdina, který se mimochodem narodil jako Setanta a jméno si změnil až později, byl Ir.

Jak vyslovují dvojhlásku CH keltské jazyky? To, mimochodem, ví každý, aniž si to uvědomuje, každý totiž zná příšeru z jezera Loch Ness, přičemž loch je slovo gaelské, znamenající jezero.

Čtěme tedy i Cuchulain Kúchulin. Zaslouží si to.


Leprechaun


"Nic nevypadá irštěji než leprechaun," píše se v American Heritage. Skřítky leprikóny vrátila obecné známosti naposledy J.K. Rowlingová (či vlastně překladatel Vladimír Medek) v příbězích čarodějnického učně Harryho Pottera, ne však z hlubin zapomění, protože pidižvíci v zelených šatech a v červených čepicích jsou díky Irům známi po celém světě. Obvykle spolu s hrncem zlata. Leprechauni jsou ale příbuzní skotských browniů a anglických pixiů, domácí pomocníčci.

Leprechaun někdy svádí k výslovnosti dle francouzského vzoru, ale leprikon je v tomto případě správně. Moderní irština ho totiž zná jako luprachána, dřívěji to byl luchrupán a starou irštinou luchorpán.
A luchorpán je slovo, ne nepodobné pověstnému dortu pejska a kočičky, je totiž slepencem z několika jazyků. Lú- je čistě irské malý, zatímco gaelský kořen corp je výpůjčkou latinského corpus -tělo a přípona -án je deminutivum, čili chcete-li hovořit česky, pak říkejte človíček (do mužíčka, který mě napadl nejdřív a který jako nižší mytologická bytost v našich zemích existuje, by se určitě obuly feministky, nekompromisně požadovavše ženušku:-) Všechny prvky tohoto slova navíc pochází z indoevropských kořenů. Ale leprechaun je leprechaun a já bych se ho držel, neboť aspoň víme odkud vítr vane.

(14.5.2002)

 

 
Google+ Facebook Instagram Flickr

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist