Bezejmenná stránka: Film a TV a ...

Kdo chce zabít Jessii?

 

 

 

Vědeckotechnická domácnost manželů Beránkových podléhá pevném řádu (se zvláštním přihlédnutí ke čtvrtku). Jak jinak, když rodinu tvoří pár vědeckých pracovníků, zaujatých každý svým oborem.

Doktorka vstupuje na výsluní vědecké slávy objevem preparátu, schopného působit na sny, zatímco docent s opakovaným neúspěchem řeší problém padajícího stroje. A tak, zatímco paní doktor slaví, láme si manžel hlavu s problémem sice nevznešeným, zato pro střízlivou praxi důležitým.

Inspiraci nachází v komiksu – když selže stará střízlivá technika, nastává čas pro bláznivé návrhy. Mysl, zaujatou problémem, nelze jen tak snadno vykolejit, natož nařídit konec pracovní doby; i přes kategorické Nápady počkaj, pracuje docent Beránek na řešení i v blaženém nevědomí spánku.

Ve světě důvěrně známém jeho drahé polovičce.

Nevadilo by snad, kdyby snovým spolupracovníkem byl obstarožní mechanik s fajfkou – jenže právě tohle technicky nadaná dívka v ohrožení není. Pokrok sem, pokrok tam, s takovým stavem věcí se panovačná a žárlivá manželka nemíní smířit, chce kontrolovat i sny svého Jindřicha – a proto použije svůj ne zcela odladěný přístroj, jehož vedlejším účinkem, kromě kontroly představ – je materializace těch z mysli vyháněných.

Což je nemilé.

Tím spíš, že tím přišly na svět hned dva nečekané problémy: co s vědeckou kariérou – a co s manželem? Paní doktor Beránková, stejně jako její okolí, mají jasno.

Představy je bezpodmínečně nutné zlikvidovat. Proč? Ale to je přece jasné:

Dovedete si vůbec představit, co by se mohlo stát, kdyby někdo snil o nějakých nesmyslech a ono to začalo běhat po ulicích? Katastrofa!

 

 

Velmi oblíbená komedie později velmi osvědčené dvojice Macourek – Vorlíček měla podle režisérových vzpomínek začátek natáčení poněkud nešťastný.

Hlavní představitelka natáčela v Jugoslávii a nezdálo se, že by další práci stihla včas.

Kreslíř Kája Saudek, jehož obrázky hrály v příběhu podstatnou roli, se momentálně nacházel v péči bezpečnostních orgánů, přesvědčených o tom, že lapily protistátní živel.

Důležití pánové ve studiu rozhodli, že barevného materiálu je pro bláznivou komedii škoda.

Nebylo k dispozici zařízení na vkreslování komiksových bublin do políček filmového pásu – kondenzor. Chyběly peníze – či spíš ochota je investovat.

Přesto natáčení začalo. A jakoby osud uznal, že filmaři prošli zkouškou odvahy a trpělivosti se ctí, všechno se náhle otočilo o sto osmdesát stupňů.

Roli, napsanou na tělo Olze Schoberové, Vorlíček přeobsadil, musel, ale hned první večer se původně zamýšlená představitelka Jessie ozvala, že ve Splitu už skončila, že je volná a jestli nabídka platí.

Kreslíř dostal instrukce, takže mohl pracovat i ve státní izolaci.

Když se sehnaly peníze na zmíněný kondenzor, zjistilo se, že do barevného filmu by bubliny vkopírovat nešlo, takže ouřadové nechtěně pomohli.

Tak už to někdy chodí.

Ztřeštěná historka o komiksových postavách byla prvním společným dílem později tak úspěšné dvojice. Dala je roku šedesátého druhého dohromady společná cesta vlakem do Zlína (tehdy na čas Gottwaldova) na filmový festival. Oba měli chuť natočit bláznivou komedii, Vorlíček už měl představu bublin, Macourek se zase znal s vhodným kreslířem. Saudek by prý byl dobrý, řekl. A dodal, že by tak za dva roky měl čas.

Za dva roky se pak Vorlíčkovi opravdu ozval. Vrátil se právě ze Španělska, kde pracoval na nějakém scénáři a nijak zvlášť ho to nezaujalo. Spolupráce, která dala dohromady dnes legendární dvojici už ano.

Jen nebylo jisté zda se film, na který dostal Vorlíček dva miliony sedm set dvacet tři tisíc korun československých, chytne i u publika. Svou pochybnost vyjádřila při schvalování už dramaturgie, autoři ji produkci vymluvili – a sami se pak potili, když šel film do prvního veřejného promítání v Kralupech nad Vltavou. Vyskytla se jim ku příležitosti otevření tamního nového kina možnost vyzkoušet Jessii, její přátele i protivníky na živých lidech.

Pokus vyšel. Stejně jako pro jistotu – neboť lidé z dramaturgické skupiny se při promítání nijak zvlášť nebavili, což tvůrcům na náladě nijak nepřidalo – druhá, tentokrát pražská předpremiéra, určená intelektuálně náročnějším, ovšem financemi nepříliš obdařeným divákům, studentům.

Následovala spanilá jízda kinosály, která přinesla do pokladny studia sedmkrát tolik, kolik bylo na film vydáno. Pouť po festivalech završil Zlatý asteroid, který snímek dostal na festivalu fantastických filmů v italském Terstu – cenu prý režisér obdržel od úředníků Filmexportu až po půl roce a to rozloženou na dva kusy.

Nechybělo mnoho a Jessie se dočkala ještě zářivější kariéry.

Zalíbila se totiž americkému producentovi Williamu Snyderovi. Pro jeho společnost Rembrandt Films tehdy pracoval animátor Gene Deitch, který se kupodivu usídlil v Praze, kde animoval kupříkladu Toma a Jerryho. Ale také spáchal, spolu s Adolfem Bornem prvního filmového Hobbita, krátký animák, který se na veřejnosti objevil až po letech a coby kuriozita (obsahuje nejen draka, ale i princeznu) je ke shlédnutí na Youtube.

V červnu šedesátého sedmého se Vorlíček s Macourkem v New Yorku setkali se scénáristou americké verze. Byl jím karikaturista a autor dětských knížek Stuart „Stoo“ Hample, muž jehož jménem pokřtili později tvůrci hlavní postavu svého dalšího úspěšného filmu Pane, vy jste vdova. Spolupráce se skutečným Hamplem byla časově nenáročná – tři dny v týdnu, víc ne, protože si kreslíř prý chtěl užít své nové jachty – a spěla ke zdárnému konci. O rok později bylo vše přichystáno k první klapce, Snyder přijel do Prahy... Jenže v tu dobu do ní také přijely tanky Varšavské smlouvy. A bylo po natáčení.

 

Pane kolego! Kategoricky žádám, abyste okamžitě přestal snít

24.6.2017

Někde jinde

Kdo chce zabít Jessii na ČSFD

 

 

Literárium
Ani andělé
On to byl
Zahradník
Žabí léto
Bajka o bajce
další příběhy ...

Bestiář

Cokoliv
Holmesiana

Poslední změny
Mapa stránek

Obchůdek s knihami

Líbí se vám tady? Můžete autora podpořit.

 

Kupte si knížku (nejsou drahé).

Šiřte věhlas Bezejmenné stránky (to taky mnoho nestojí).

 

Díky za váš čas a přízeň.