Bezejmenná stránka: Bestiář > Stvoření světa
obsah
předchozí část
následující část

Stvoření světa

Spadla z oblaků
(Inuité, Grónsko)

Inuité z Grónska si říkají Kalaallité a přinejmenším jedna z jejich pověstí o vzniku vesmíru a vůbec, se liší od obvyklého severského standardu, zahrnujícího krkavce, případně náhradního opeřence, příkladem vlaštovku. Aspoň ta krátká, kterou zaznamenal dánsko-grónský cestovatel a etnograf Knud Rasmussen.

 

Než z nebe spadly kameny a hory, aby se navršily a utvořily tak ostrov, zvaný Země, k jehož obcestování bylo zapotřebí dvou lidských životů, nebylo nic, než Temnota. Neexistovala ani Smrt. Ta přišla spolu se světlem, ovšem až po lidech, kteří dokázali žít i v setrvalé tmě; tehdy ovšem nelovili, ale obživu dobývali z hnojišť. Doma si svítili  vodou, která hořela a protože za tmy není příliš mnoho možností k zábavě, přemnožili se tak, až musela přijít potopa a světu od lidí ulevit. K světlu, kterého se jim zachtělo, si pak museli přibrat i Smrt, zároveň tak ale dali lidé vzniknout i nebeským tělesům, neboť jak Slunce, tak i Měsíc a hvězdy jsou duše, které po smrti vystoupí na nebe.

Jak ještě vypravěč připomíná, všichni první lidé, jejichž předek podle jedněch též sestoupil z nebe, nebo podle severněji ubytovaných vzešli ze země, byli Inuité. Teprve později, ze spojení jedné dívky se psem, vznikli Indiáni a běloši.

23.5.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
Knud RASMUSSEN. Grónské mýty a pověsti. Praha: Argo, 1998.

Mravenčí práce
(Mishmi, Indie)

Lidé etnické skupiny Mishmi (jinak Deng) žijí na území indického státu Arunáčalpradéš a v Tibetu. Dělí se do tří kmenů, Idu Mishmi (jiným jménem Idu Lhoba) Digaro (též Taraon, Darang Deng) a Miju Mishmi. Do svých nynějších domovů při řece Brahmaputře přišli v průběhu několika staletí z Barmy. Ačkoliv Wikipedie uvádí, že Zemi ve vlnách nekonečného Prvotního oceánu stvořil bůh Deraogao, a ze spojení Zlatých lidí Ajiani s orly vzešli lidé Deng, poněkud jiné jméno lze najít v mýtu, zaznamenaném například v knize Tribal Thought and Culture: Essays in Honour of Surajit Chandra Sinha indického antropologa Baidyanatha Saraswatiho. Patří kmeni Digaro.

 

Nebylo nic, než samá voda, jak už tak často před vznikem světa bývá. Byl také bůh jménem Techimdum, adresou pod samou vodou, ani to není nezvyklé. A tenhle bůh, když se jednou vynořil nad hladinu, seznal, že tam nahoře opravdu nic, než samá voda není. Ten stav mu nevyhovoval, na dně pod vodou byl ale naopak dostatek něčeho, přesněji bahna a proto se Techimdum rozhodl tohoto materiálu využít k tvorbě sloupu, který by dosáhl až nad modré vody. Učinil tak, a termitům, kteří se dole kolem pilíře hemžili (a kteří nemají s mravenci, uvedenými v nadpisu a v jiných pramenech mnoho společného, vyjma určité podoby sociální a někdy zaměnitelného jména), oznámil, že takové sloupy vztyčí ještě čtyři, v každém rohu světa jeden, a oni ať  vynášejí ze dna po pilíři na hladinu další bahno, který vítr usuší a nechá tak vzniknout skutečné pevnině. Mravenci – nebo termiti, z pohledu mytologa v tomto případě na určení rodu nezáleží – se činili, seč mohli, a protože jsou od přírody pracovití a pilní, pokryli hladinu oceánu místy tak silnou vrstvou, až vybudovali dnešní kopce a hory. Svou práci na výstavbě světa pak završili importem setby, aby se země mohla zazelenat stromy a květinami.

22.6.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
SINHA, Surajit a Baidyanath. SARASWATI. Tribal thought and culture: essays in honour of Surajit Chandra Sinha. New Delhi: Concept Pub. House, 1991. ISBN 8170223407.

Ze Země Země
(Apa Tani, Indie)

Národ Apa Tani žije ve východoindickém Arunáčalpradéši. Jeho zažitou a navzdory modernímu světu stále užívanou, protože efektivní, metodu pěstování rýže (a zemědělské využití půdy obecně) bez pomoci nejen techniky, ale i hospodářských zvířat navrhuje UNESCO zapsat do seznamu světového dědictví, to je asi tak vše, co se zběžným průzkumem o Apa Tani (někdy Tanw) z encyklopedií dozvíte.

Jeho stvořitelský mýtus patří do skupiny, nazývané Světový rodič, varianta B., tedy k příběhům, v nichž je svět vytvořen z tělesných pozůstatků obvykle antropomorfní bytosti.

 

Země, zvaná Kujum-Chantu, bývala kdysi živý tvor, velký člověk s velkým břichem. Lidé v těch pradávných časech ovšem už žili také. Na Zemi. Až do dne, kdy si ta obrovská postava uvědomila, že když tu jen tak bude chodit a chůzí se natřásat, lidičky, na ní žijící, spadnou a zabijí se. Proto neváhala a zabila se sama, aby touto obětí přetvořila své tělo v bezpečnější místo k žití. Z její hlavy se staly zasněžené velehory, z kostí menší hory a kopce. Hruď se proměnila v údolí, v němž dodnes žijí Apataniové, zatímco z krku domov severněji usazených Taginů. Z tučného pozadí pak vznikla úrodná pole Ásamu. Oči Kujum-Chantu dál shlížejí z nebe jako Slunce a Měsíc.

22.8.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
DATTA, Bīrendranātha. Affinities between folkloristics and historiography: some theoretical implications in the context of medieval and modern history of North-East India. Chennai: National Folklore Support Centre, India, 2002. ISBN 8190148117.

Bratři ve při
(Bori, Indie)

Jedním z kmenů, obývajícím indický Arunáčalpradéš je kmen Bori. Mimo okresy, kde jeho příslušníci, organizovaní do vesnic, žijí, o něm není příliš známo. Příchod jara, svátek Donggin, slaví mezi druhým a pátým únorem. A svět si vymysleli takto:

 

Na počátku byla jen samá voda a dva bratři, starší Poling a mladší Terring. Nevěděli o sobě. Žili každý v jiných končinách nekonečného oceánu a každy také vypadal jinak. Poling měl podobu slona, zatímco Terring byl mithun. Což je vlastně gayal, domestikovaný gaur. Bos frontalis. Bos gaurus f. frontalis, chcete-li. Prostě tur.

Trvalo dlouhou dobu, než se ti dva setkali, a když k tomu došlo, nebylo to setkání přátelské. Obvinili se navzájem z pokusu obsadit území toho druhého, pustili se do boje a oba v něm zahynuli. Z Teringova masa se pak stala země, z kostí stromy a chlupů tráva, zatímco Polingovo maso dalo vzniknout horám a kosti skalám.

31.8.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
SINHA, Surajit a Baidyanath. SARASWATI. Tribal thought and culture: essays in honour of Surajit Chandra Sinha. New Delhi: Concept Pub. House, 1991. ISBN 8170223407.

Vejce a Vejce
(Hrusso Aka, Indie)

Příslušníci malého arunáčalpradéšského národa Hrusso Aka, hovořící hned dvěma (celkem vzdálenými) tibeto-barmskými jazyky, jsou převážně animisté. Svou víru označují jako Nebe a Země, přičemž tyto entity hrály nezastupitelnou roli i při vzniku jejich vesmíru.

 

Byla nejdřív dvě velká zlatá a měkká vejce. Koulela se počátkem světa, až se jednou srazila a rozbila: z jednoho se narodila Země a z druhého Nebe. Země byla příliš velká, aby ji Nebe udrželo v objetí, proto se na jeho prosbu zmenšila. A jak se tak zmenšovala, zkrabatila se a vytvořila na sobě záhyby hor a údolí. Teprve poté se mohli Nebe a Země pomilovat a zplodit všechno živé, stromy i živočichy.

12.9.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
SINHA, Surajit a Baidyanath. SARASWATI. Tribal thought and culture: essays in honour of Surajit Chandra Sinha. New Delhi: Concept Pub. House, 1991. ISBN 8170223407.

Krabí meliorace
(Galové, Indie)

Za svého mýtického praotce považují Galové (někdy Gallongové) muže jménem Abo Tani, podobně jako jiné kmeny z východoindického Arunáčalpradéše. Informace z nevědomosti stejně krátká, jako předložený mýtus o stvoření světa.

 

V dobách, kdy na nebi žil Puk s manželkou Yu, byla země jen samá voda. Krab a garnát se rozhodli něco s tím udělat. Garnát shromažďoval tykadly kousky dřeva, listí a trávy, které po hladině pluly, zatímco krab prováděl důlní práce. Hrabal a hrabal, až vyhrabal díru tak hlubokou, že do ní všechna voda stekla. Z garnátem nasbírané hromady se staly hory. Měkkou půdu ale nejdřív museli Slunce s Měsícem vysušit a vypálit, teprve pak byla Země hotová. Ovšem suchá a bez života, což Yu napravila tím, že vystrčila na svět obnažené pozadí, které zazářilo jako blesk, zatímco Puk udeřil svým popředím a vyprodukoval hrom. Na to se spustil životadárný déšť, a Země se zazelenala první travou a stromy.

12.9.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
SINHA, Surajit a Baidyanath. SARASWATI. Tribal thought and culture: essays in honour of Surajit Chandra Sinha. New Delhi: Concept Pub. House, 1991. ISBN 8170223407.

Strom. Anebo vejce
(Horští Miri, Indie)

Hill Miri, Horští Miri, jinak známí též jako Nyishi, patří mezi nejpočetnější arunáčalpradéšskou menšinu. Jejich jazyk patří k jazykům tibeto-barmským, největší svátek, zasvěcený bohyni úrody Nyokum, slaví v únoru. Zde jsou jejich příspěvky do diskuze:

 

Ze samé vody na počátku světa vyrůstal toliko strom Teri-Ramula. Narodil se v něm červ, který se začal živit jeho dřevem; jak hlodal a jak ze stromu odpadával prach do vody, rodila se Země. Trvalo to dlouhé roky, ale nakonec přece jen bylo pevné půdy z prachu dostatek. Když pak strom padl, z kůry spodní části Teri-Ramula se stal zemský povrch, zatímco nebeský zase z té horní. Kmen sám se proměnil ve skály, z větví se staly kopce.

 

Podle jiného vyprávění to ale bylo jinak: na světě před světem žil  Wiyu Chungum-Irum s manželkou jménem Chingum-Erum. Do té jednoho dne, když spala, vtekla voda; žena o tom nevěděla, jen cítila zimomřivost – a po dvaceti dnech snesla vejce. Šest měsíců trvalo, než se z něho vyklubala Sichi, čili země, velehory Togle a Togji, tedy kopce.

12.9.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
SINHA, Surajit a Baidyanath. SARASWATI. Tribal thought and culture: essays in honour of Surajit Chandra Sinha. New Delhi: Concept Pub. House, 1991. ISBN 8170223407.

 

Půda mnoha barev
(Sherdupken, Indie)

Internetové povědomí o kmeni Sherdupken se omezuje na muže v maskách, odhánějící rituálním tancem zlé duchy, případně upozorňuje na fakt, že sherdupkenský hrom se jmenuje Bruk, zatímco jeho manželka – blesk –  Nimibatapa. Tihle obyvatelé Arunáčalpradéše, jejichž jazyk patří do skupiny těch tibeto-barmských, nejsou mimo svůj životní prostor nijak zvlášť známí, však jich také podle sčítání lidu v roce 1991 byly necelé tři tisíce.

 

Lopong-Rimbuche byl starší a Chom-Dande mladší a oba vládli nebesům nad nekonečnou vodou, pokrývající svět na jeho počátku. Ačkoliv to měli v úmyslu, nemohli do takového prostředí stvořit lidstvo. Nepřežilo by. Poradit si ale uměli. Vzali lotos, který na nebi rostl a hodili ho do vln. Ve vlhkém prostředí se rostlina rychle ujala a všude rozmnožila; nesčetně květů pak zavál prach, hnaný čtyřmi větry ze čtyř světových stran, jež za tím účelem bratři povolali. Z východu bílý, ze západu žlutý, ze severu černý a od jihu červený materiál vířil a promíchával se, až utvořil Zemi z hlíny různých barev, takovou, jak ji známe dnes. Na ni pak mohli nebeští bratři přivést člověka.

19.10.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
SINHA, Surajit a Baidyanath. SARASWATI. Tribal thought and culture: essays in honour of Surajit Chandra Sinha. New Delhi: Concept Pub. House, 1991. ISBN 8170223407.

 

Jak se skály zasloužily o svět
(Minyong, Indie)

Minyong patří k dalším mimo indický Arunáčalpradéš dnes prakticky neznámým národům. Vzpomíná se na odvážný boj, který kmen, jehož vesnice se nacházejí na březích Brahmaputry, vedl v devatenáctém století s britským expedičním sborem a uvádějí se náboženské svátky, které sdílejí jeho příslušníci s ostatními příbuznými skupiny Adi.

Zde je pak jeho povědomí o vzniku světa.

 

Prvními obyvateli světa, na jehož počátku byla jen voda a skály, byly – skály. I v dalším pokolení. Jedné ze skal se narodila skála Eling-Litung-Tune, jiné skále skála Peddong-Nane. Ta, když dospěla, zastyděla se za svou nahotu, ovšem nezabránilo jí to se provdat za další skálu, známou jako Eling-Limuk-Muktum. Porodila manželovi několik dětí, tentokrát už nikoliv geologického původu: nejprve rybu, poté velkou žábu, Etut-Tigling, malou žábu, suchozemskou žábu, vodní hmyz Kungung-Pangam a nakonec další rybu.

Načež usoudila, že už tohoto manželství bylo dost, rozloučila se a odešla na nebesa, do Engo-Takar, vesnice mezi hvězdami, kde vstoupila do nového svazku, tentokrát s Karba-Bojongem. S ním měla Peddong-Nane, než zemřela, děti jmény Ninur-Botte, Lomang-Botte, Doini-Nibu a Darro-Rabbo. Když pak dvě posledně jmenované vařily pohřební rýžové pivo, narodil se z oblaku páry ještě mithun Pulun-Sabbo. Právě on se zasloužil o to, aby ze světa zmizela samá voda, vyhloubil totiž svými rohy velikou díru, do níž téměř všechna vtekla.

7.11.2017

Kde se můžete dozvědět víc:
SINHA, Surajit a Baidyanath. SARASWATI. Tribal thought and culture: essays in honour of Surajit Chandra Sinha. New Delhi: Concept Pub. House, 1991. ISBN 8170223407.

 

Dalších více než sto stvořitelských mýtů můžete nalézt v knize

Jak přišel svět na svět

Jak přišel svět na svět

Jak si lidé z různých končin planety Země představovali stvoření světa? Různě. V této knize je shrnuto více než sto padesát pověstí, evropskými počínaje, přes Asii, obě Ameriky a Tichý oceán až ke kolébce lidstva, Africe.

E-kniha dostupná v obchodech: Smashwords ($ 2.49) | iTunes (€ 1.99) | Google Play (49 Kč) | | eReading (49 Kč) | Databook (49 Kč) | Palmknihy (49 Kč) | Ráj knih (49 Kč) | Kosmas (49 Kč)

 

 

obsah
předchozí část
následující část

 
Google+ Facebook Instagram Flickr

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Hudba

Film a TV

Historie

Cokoliv
Opravník
Holmesiana

Poslední změny

 

TOPlist