Bezejmenná stránka: Cokoliv > Holmesiana

Sherlock Holmes a Čechy


Český král na ilustraci Sidneyho Pageta

Vztah Velkého detektiva k bydlišti či rodné zemi jeho obdivovatele bývá většinou jedním z prvotních zájmů nastávajícího holmesologa. Provést takové pátrání je v dnešní době jednoduché. Za prvé se tím směrem jistojistě vydal někdo před vámi, za druhé není problém na kánon, uložený nejraději v textové podobě v počítači pustit vyhledávání. Využil jsem obojího a tady jsou výsledky.

S politováním musím oznámit, že ze šedesátky zveřejněných případů je pouze ve čtyřech zmínka o Čechách. A jedině dva z nich jsou opravdu české, původem zločinu. Nahlédnete-li na stránky Sherlockian Atlas, geniálního díla, shromažďujícího veškeré geografické údaje holmesiád, naleznete jich sice šest, ale dva z nich jsou chybné. Jde o zmínky v příbězích MUSG a ENGI, kde si editoři Atlasu špatně vyložili slovo Bohemian, které v tomto případě neznamená český, ale bohémský. Ačkoliv původ toho slova je skutečně spjat se zemí jménem Bohemia, jeho význam už geografický není. Býval, to když cikánské kmeny, přitáhnuvší do Francie, tvrdily, že přicházejí právě z Bohemie, a ta jim jako země původu už zůstala. Od nich pak přešla jako zprvu pejorativní označení poněkud rozevlátého způsobu života.

Českých překladů se tento omyl samozřejmě nedotkl.

 

Musgraveský rituál (MUSG)

„The rough-and-tumble work in Afghanistan, coming on the top of natural Bohemianism of disposition, has made me rather more lax than befits a medical man.“
Drsná a odříkavá práce v Afganistanu jenom přispěla k rozvinutí bohémských sklonů, které mám od přírody, a naučila mě dbát na pořádek méně, než se na lékaře sluší.

(MUSG, II/91, překlad Jan Zábrana)

Inženýrův palec (ENGI)

I had returned to civil practice and had finally abandoned Holmes in his Baker Street rooms, although I continually visited him and occasionally even persuaded him to forego his Bohemian habits so far as to come and visit us.
Vrátil jsem se opět ke své lékařské praxi a nakonec se i odstěhoval z Holmesova domu na Baker Street, i když jsem se nezřídka u svého přítele stavil, a někdy ho dokonce i přemluvil, aby pozapomněl na své bohémské zvyklosti a zašel k nám na návštěvu.

(ENGI, I/353, v překladu Zory Wolfové)

Oba případy tedy vypovídají o povaze doktora Watsona a Sherloka Holmese, ne o Čechách.

Následující čtyři příběhy už ano. Jeden nepřímo, druhý odkazuje na případ předešlý, ale dva jsou plnokrevně české.


Skandál v Čechách (SCAN)


Je nejznámější z českých příběhů. Už proto, že v něm vystupuje postava tak fantastická, jako je český král (1.). Ne, že by Holmes neměl o klienty z nejvyšších vrstev nouzi, už v roce 1888, kdy ho Wilhelm Gottsreich Sigismond von Ormstein navštívil, řešil cosi pro holandskou královskou rodinu [SCAN,I/202]. Ale stačí si jen přečíst popis muže, který byt v Baker Street navštívil

Oblečen byl bohatě, avšak s takovou nákladností, že by se v Anglii pokládala téměř za nevkus. Rukávy a přednice dvojřadového kabátce měl zdobené těžkými pásy astrachánu a přes rameno přehozenu temně modrou pláštěnku, lemovanou ohnivě rudým hedvábím a zapnutou u krku broží z jediného oslnivě zářícího berylu. Dojem barbarského přepychu, který vyzařoval z celého jeho zjevu, dovršovaly vysoké boty sahající mu až do půli stehen a nahoře lemované hustou hnědou kožešinou. V ruce měl klobouk se širokou krempou ... [SCAN,I/205]

Vskutku poctivý a přesný popis. Dovolím si ho komentovat dalším citátem:

Mám vážné podezření, že by takový šašek, slepený z premovaného vrátného nočního baru, operetního kozáckého atamana a přeludu z horečného snu vzbudil například na pražské Jubilejní výstavě roku 1891 (právě tehdy byla totiž Doylova povídka Skandál v Čechách napsána) rozhodně větší pozornost než vesnice Habešanů, produkce lvů a starty statečných balónových vzduchoplavců dohromady.

(Ludvík Souček: Případ baskervilského psa)

Popis takového šaška přece jen nemusel viset ve vzduchu. Je známo, že pro Angličany je Kontinent Terrou inkognitou, zemí neznámou, ještě dnes. Doyle potřeboval efekt – později se, aspoň u postav evropského původu, k takovému triku nesníží – a ten efekt mohl skutečně být efektem operetního kozáckého atamana.

Deset let před sepsáním Skandálu v Čechách vládla ve Francii módní vlna, vyvolaná obrovským úspěchem divadelní hry Michel Strogoff. Jejím autorem není nikdo jiný, než Jules Verne (u nás známe původní knihu spíše pod původním názvem Carův kurýr). Podobně jako předchozí divadelní zpracování Cesty kolem světa za osmdesát dnů, byl Michel Strogoff úspěšně uváděn nejen ve Francii. Možná, že Doyle představení navštívil. Možná, že právě odvážný carův kurýr byl jednou z předloh českého krále. Neboť jak Rusové, tak Češi patří k národům slovanským.

Holmes přece ví, že Cheb je německé město v Čechách a že zde byl zavražděn Valdštejn [SCAN,I/204], čte si to z Kontinentálního věstníku, stejně jako si to přečetl jeho autor. Fakta posloužila detektivu k správné dedukci a jakýkoliv čtenář si mohl ověřit, že Holmes se nemýlí. Zatímco český král je jenom jednou – byť základní – postavou příběhu. Na jeho osobě není třeba nic dedukovat. Mohl by být docela dobře králem polským, uherským nebo litevským.

Z historicko-politického hlediska je celý Skandál v Čechách stejně příběhem z paralelního světa, kde v Čechách, pravděpodobně nezávislých, vládne německý rod Ormstein, ve Varšavě je císařská opera (o níž se domnívám, že rovněž neexistuje, ale mohu se plést) a Holmes má ve svých záznamech mezi povídáním o jistém židovském rabínovi a námořníku, který sepsal dílo o obyvatelích mořských hlubin životopis její primadony Ireny Adlerové,[SCAN,I/207] jediné ženy, kterou Velký detektiv ctí a jejíž portrét od března 1888 zdobí Holmesův příbytek.


Případ totožnosti (IDEN)


„Je to malý dáreček od českého krále jako pozornost za pomoc, kterou jsem mu poskytl v případě fotografie Ireny Adlerové.“ [IDEN,I/242] říká Holmes o zlaté krabičce se šňupavým práškem Watsonovi, a to je bohužel jediná zmínka v tomto příběhu.


Vznešený klient (ILLU)

„It is my business to follow the details of Continental crime. Who could possibly have read what happened at Prague and have any doubts as to the man’s guilt!“

 

„Sleduji z odborných důvodů dopodrobna zločiny na kontinentě. Kdo si přečetl, co se odehrálo v Praze, sotva mohl zůstat na pochybách, zda je ten člověk vinen.“ [IDEN,V/187]

říká Holmes o rakouském vrahu baronu Grunerovi. Případ tohoto podvodníka, který zaútočil i na samotného Holmese je ovšem situován a vyřešen v Londýně, a Adelbert Gruner je za své někdejší zločiny potrestán rukou Kitty Winterové.

Na rozdíl od Skandálu v Čechách je už v tomto příběhu Praha součástí rakouské monarchie, neboť Grunerův zločin je popisován jako „událost v Rakousku“. [IDEN,V/189]


Šplhající muž (CREE)


Poslední z českých příběhů Sherlocka Holmese je také druhým, v němž hraje naše země – v tomto případě konkrétně Praha – podstatnou a dějotvornou roli.

Pochází odtud jednak dodavatel Dorak (2) a poté především tvůrce zázračného séra, jehož pomocí se poblázněný profesor Presbury pokusil vrátit si nějaký ten rok života.

Pražský Lövenstein! Lövenstein a jeho podivuhodné posilující sérum, které lékařské kruhy zakázaly, protože odmítl odhalit jeho složení. [CREE,V/338]

Ano, následovník ctihodného rabbiho Löwa či méně ctihodného doktora Fausta, poslední ze slavných českých alchymistů, jakoby vystoupil z příběhů Gustava Meyrinka, nebo přišel časem od dvora císaře Rudolfa, postava hodná Prahy tajemné a inspirující. V žádném jiném městě by Dorak sérum nesehnal. A v žádném jiném městě by spisovatel námět pro svůj případ nenašel. (3) Pravděpodobně také jinde nehledal.

 

Prameny:

Kanonické zkratky a prameny

Sherlockian Atlas

Dvořákův obchod smíšeným zbožím

NEFF, Ondřej. Podivuhodný svět Julese Verna. Praha 1978


Poznámky:

  1. V té době ve skutečnosti žádný český král neexistoval. V roce 1888 vládl rakousko-uherské monarchii František Josef I., který se nenechal korunovat českou korunou, posledním českým králem byl Ferdinand I. Dobrotivý, jehož velkolepá korunovace proběhla 7. září 1836. V roce 1848 předal vládu osmnáctiletému synovci Františku Josefovi. Poslední český král zemřel až roku 1875, do své smrti žil v Praze na Hradě a Pražané ho opravdu milovali.[zpět]
  2. V originále se pražský dodavatel opravdu jmenuje Dorak. Teprve čeští překladatelé ho opravili na pravděpodobněji znějící Dvorak.[zpět]
  3. Přece jen existuje jiná lokalita, Angličanům mnohem bližší, totiž Indie, jejichž fakíry zhusta britská detektivní literatura využívala. Holmes je ovšem vědcem a ani jeho indické případy (CROO nebo SIGN) se mystiky nedotýkají. [zpět]

(30. 3. 2003)

 

 
Tumbrl Facebook Instagram Mastodon

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Cokoliv

Poslední změny