Raichheldovo panoptikum slibovalo zábavné exponáty. Představilo něco, s čím se Connor HuGwyn nemohl smířit. Nevěděl ale, že záchrana jednoho kouzelného tvora se promění v cosi mnohem většího.

Staré obranné pomůcky už nemusí být v současnosti účinné ani proti starých démonům. I staří démoni totiž kráčejí s dobou.

Přimět zákazníka k bezstarostnému utrácení lze různými způsoby, žádný z nich ovšem nikdy nebyl ani zdaleka dokonalý. Dokud se oboru nezačal věnovat skvělý, bohužel poněkud nevyzpytatelný vynálezce Adrian Bonewery.

Hudba mívá své osudy. Nebo je prostě osudová.

Syn Temného pána nemusí mít špatný život. Ovšem ve chvíli, kdy musí dokázat, že bude umět Říši zla vládnout, pak bývá někdy každá rada drahá.

Důslednost je to správné slovo. S ní nemusí být starý vtip ani vtipem.

Za hranicemi Sluneční soustavy číhá nebezpečí. Co hůř, protivník, nemilosrdně likvidující posádky průzkumných lodí, možná pronikl až na Zemi.

Na poslední cestě čekejte nečekané

Některé lidové pověry jsou jen špatně pochopeným pozorováním, Některé ale, jak se zdá, mají pravdu.

Na tohle se zapomíná: metody výchovy je nutné před aplikací promyslet. Zvlášť, když zahrnují i magii.

Někdy se řešení problému nabídne samo. Jak se ale Žabinka přesvědčila, je také důležité vědět, co je ve skutečnosti problém. Opravdu je to zlá královna?

Může bludný kořen sám vyřešit existenční problém? Možná ano, a to i v dnešní době.

Proč nevěřit na vodníky? Protože víra a zájem mohou upoutat pozornost.

Někteří černokněžníci jsou tradicionalisté. Jiní vynalézaví. Všichni ale mají jasnou představu o fungování světa.

Stát se superhrdinou není jen tak. I když k tomu nepotřebujete ani radioaktivního pavouka, ani divný meteorit.

Vědci mají své teorie. Prosté, složité, nudné i zajímavé. Ovšem – jen teorie. Skutečnost může být jiná.

Zcela zásadní otázka. Kde se skrývá poklad starého piráta?

Chtěla poznat moře. A to se květinové víle Žabince povedlo. Způsobem, který rozhodně nečekala.

Vzdělaný beránek, hloupý vlk. Vyhraje...

Za objev mimozemské inteligence na vzdálených planetách se dobře platí. Někdy je ale lépe zůstat chudý.

Vždycky se najde nějaká možnost.

Jak by měl Piet Corian díky nedokončenému xenoantropologickému vzdělání vědět, kulturní rozdíly jsou i mezi národy na planetě naší. A což teprve na planetě cizí.

Mohlo by být důležité, když chcete krmit démona, přebrat si věc i ze širšího pohledu, nejen si přečíst krátký návod.

Žabince se ani nesnilo, že by snad někdy potkala svého obdivovaného hrdinu. A přece k tomu došlo. Náhodou? Nebo si osud usmyslel udělit květinové víle životní ponaučení?"

Na historii je zapotřebí nejen dohlížet. Také se starat o to, aby se odehrála tak, jak má.

Svět je plný záhad.

Co se může stát, když se květinová víla rozhodne stát užitečnou?
Vlastně cokoliv.

A teď tu o zlaté rybce. Ale podle pravdy.

Co my, malí a skromní farmáři, denně zápasící s nepřízní počasí, úředníky tam ve městě, škůdci tady na polích, zmůžeme proti obludě, ničící náš kraj, proti nadutým dobrodruhům, kteří bez špetku studu vysávají jako pijavice poctivě pracující?

Ani to peklo už není, co bývalo.

Někde tam číhají. Všehoschopní bandité, hrozící malé zapadlé vesničce nájezdy. Teď ale proti sobě mají nečekaně malého, ovšem nečekaně zdatného protivníka. Odvážnou, leč poněkud ukvapenou květinovou vílu.

Sehnat vhodné bydlení je problém. Pro kohokoliv.

Jak zajistit dítěti budoucnost? V pohádce se ke křtinám zvou sudičky. Všichni ale víme, jak to obvykle dopadne.

Kdo by chtěl být superhrdinou, ten by si měl zjistit jakéže to speciální schopnosti vlastně má. Aby se pak nedivil.

Je podivná zvířena severoamerických lesů jen výplodem fantazie?

Válka s mimozemšťany má své oběti. I válečné zajatce. Pěti z nich se podaří z tábora na vzdálené planetě uprchnout. Jenže úspěšný útěk je pouze polovinou úspěšného plánu.

Budoucnost je nejasná. Můžeme od ní čekat cokoliv.

Jaké to je, když se vám splní všechna přání?

Podceňovat místní pověsti a pověry nemusí být nejlepší nápad. A rozptylovat se před prací už vůbec ne.

V Šerokli se skrývá tajemství, které zahubilo už dva královské syny. Co čeká na třetího?

Všichni tu historku s marnivým císařem přece známe. Jak to ale viděl on?

V těch ruinách děsivě straší, všichni to povídají. Žabince nějaké řeči ovšem v návštěvě podezřelého místa nezabránit nemohou.

Technika je úžasná věc. Ale když jde o zásadní otázky záchrany civilizace, je vhodné méně důvěřovat a více prověřovat, jak radí i známé přísloví

Tajemná stavba na vzdálené planetě ochotně otevírá dveře každému. Ven ale ještě nikdo nevyšel.

Vypráví se to tak. Třetí syn, vděční mravenečci, intrikující komoří. Ano, vypráví...

Další z řady pokusů týmu profesora Stárka proniknout proti proudu času, vyhlíží nadějně. Jak dopadne?

Čerta oblafnete snadno, to je známá věc. Ale co potom?

„Staré viny mají dlouhé stíny,“ praví známé přísloví. To Connor Hu Gwyn věděl. Netušil ale, že on sám se stane aktérem příběhu, který se odehrál před stovkami let.

Existují různé důvody, proč jsou cesty časem přinejmenším obtížné. Fyzikální, filozofické, politické... Nebo, řekněme, navýsost praktické.

Jsou tu od nepaměti. Podivné dveře, které na první pohled nikam nevedou. Což může občas někomu přijít vhod.

Pověsti nelžou. Jen na detaily jim někdy nezbývá čas.