 |
Policisté |
I když se Sherlock Holmes stal patronem všech literárních detektivů, kteří přišli po něm, sám se za soukromého detektiva neoznačoval. Považoval se za vyšší formu čmuchala:
„Jsem detektivní poradce, jestli víte, co to je. V Londýně máme spoustu detektivů, kteří jsou členy policejního sboru, a spoustu detektivů soukromých. Když nevědí kudy kam, přicházejí ke mně a já je uvedu na správnou stopu. Seznámí mě s tím, co sami zjistili, a já na základě toho, co vím o kriminalistice a o zločinech dávno i nedávno spáchaných, jim obyčejně dovedu poradit. Dobře poradit.“ [STUD,I/22]
Jako detektivní poradce se pochopitelně nevyhnul a nevyhýbal stykům s policejní mocí oficiální. Vztah Sherlocka Holmese k mužům zákona byl ovšem přezíravý 1). Považoval je (právem či neprávem, jak se to vezme) za muže bez fantazie, držící se zkostnatělých postupů. Přesto se bez nich neobešel, chtěl-li proniknout k nejzajímavějším případům, a záhy zjistil i Scotland Yard, že se neobjede bez Holmese. Policisté chodili do Baker Street pro rady už v dobách předwatsonovských a nejistota, krytá mírným pohrdáním a zlehčováním [REDH I/235], se během času změnila.
Oficiální stanovisko oficiálních míst, vesměs tlumočené novinami, sice přiznávalo geniálnímu pátrači z Baker Street zásluhy jen nerado, zmínilo-li ho vůbec [STUD, I/99], ale Holmesova ctižádost byla stejně uspokojena publikovanými zápisky jeho přítele Watsona. A sami policisté se naučili Holmese nejen respektovat, ale dokonce uznávat jako nejvyšší instanci, k níž se odvolávali v případech nejvyšší nouze.
Následující přehled zaznamenává všechny policisty, kteří se na řešení případů podíleli. Většinou samozřejmě přihlížením. Pouze pět mužů zákona mělo možnost nahlédnout pod pokličku Holmesových znalostí více než jednou.
Lestrade
případy: STUD, BOSC, NOBL, EMPT, NORW, CHAS, SIXN, SECO, HOUN, CARD, BRUC, LADY, 3GAR
Holmesův nejbližší spolupracovník a přítel je spolu (s Gregsonem), „jednooký král mezi slepými“ [STUD, I/25]. I když býval zpočátku nesnášelivý a na Holmese hleděl svrchu, později změnil názor a byt v Baker Street se stal místem, kam Lestrade chodil pro rady nebo, zvláště později, jen tak na kus řeči [SIXN, III/163]. Je malý, býval hubený (s přibývajícím věkem trochu přibral), připomíná buldoka [SECO II/280; HOUN IV/143] a potrpí si na úhledné oblečení, v pravé zadní kapse kalhot ovšem nosí pistoli [HOUN, IV/146]. Nikdy mu nechyběla sebejistota a ráznost, jakož i věčná rivalita s Tobiasem Gregsonem [STUD, I/25]. Věří více v praxi, než v teorii [NOBL, I/381].
Úctu a přátelství k Holmesovi potvrzuje i fakt, že když se Holmes vracel z utajeného exilu po dobrodružství s profesorem Moriartym a chystal past na plukovníka Morana, ujal se velení ze strany policie osobně [EMPT, III/21]. Sherlock Holmes ho na oplátku považoval za nejlepšího z detektivů, jimiž Scotland Yard disponoval [HOUN, IV/141], byť zprvu přisuzoval tuto poctu Gregsonovi [STUD, I/25].
Tobias Gregson
případy: STUD, GREE, WIST, REDC
Podle Holmese chytrý a vcelku dobrý detektiv [STUD, I/25]. Vysoký, světlovlasý a bledý [STUD, I/27]. Také odvážný a odhodlaný [REDC, V/81]. Holedbá se, že stejně jako Holmes pracuje mozkem [STUD, I/45], jeho dedukce ovšem nevedou vždy správným směrem, i když se za ně rád chválí [STUD, I/49].
Zprvu, stejně jako jeho věčný soupeř Lestrade, Holmese tak trochu podceňoval, i když se zdá, že si úšklebky snažil jen zachovat tvář a na Holmesovu pomoc spoléhal. Jak jinak si vysvětlit, že nechal místo činu tak, jak zůstalo, než se soukromník z Baker Street dostaví, aby si ho prohlédl [STUD, I/25]. Ve Scotland Yardu zastával významnější místo a patřil ke spolehlivým Holmesovým spolupracovníkům, na něho se totiž detektiv obrátil, když potřeboval úřední povolení k prohlídce bytu plus úřední osobu v případě Řeckého tlumočníka. Také ho získali, i když trvalo, i přes přítomnost Mycrofta Holmese, hodinu, než se ke Gregsonovi dostali. [GREE, II/181].
Athelney Jones
případy: SIGN, REDH 2)
Prototyp namyšlených policistů (kteří nakonec před důmyslností soukromého očka svěsí hlavu a zamumlají upřímnou omluvu) byl třetím z es Scotland Yardu na sklonku devatenáctého století. Doplňovali se i fyzickým vzhledem, zatímco Lestrade byl malý a Gregson vysoký, Jones byl zavalitější [SIGN, I/163; REDH, I/238]. Stejně jako jeho kolegové, i on často chodíval do Baker Street pro radu [SIGN, I/104]. Považoval ale Holmese za pouhého teoretika, jehož vývody někdy mohou náhodou přivést skutečné policisty na správnou stopu [SIGN, I/136]. Vážil si svého rozumu, věřil ve faktické stopy a pohrdal teorií. [SIGN, I/138].
V soukromí byl Jones člověk společenský [SIGN, I/165], vtipkování na Holmesův účet tedy opět bylo, stejně jako u jeho kolegů, jen povzbuzováním vlastního ega, zaskočeného schopnostmi soukromníka z Baker Street.
inspektor Bradstreet
případy: TWIS, ENGR, BLUE
Řadový policista, sloužící v Bow Street (oddělení B [BLUE, I/318]) už sedmadvacátý rok, když Holmes před jeho očima odhalil, že ohyzdný žebrák Boon, podezřelý z vraždy pana Nevilla St. Claira je vlastně pan Neville St. Clair sám. [TWIS]. Nikdy se netajil svým obdivem k Holmesovým deduktivním schopnostem. [TWIS, I/312].
inspektor Gregory
případy: SILV
Schopný detektiv, jemuž podle Holmese chybí jediné: fantazie [SILV II/21].
inspektor Forrester
případy: REIG
S mladým reigateským inspektorem se Holmesovi spolupracovalo dobře, i když se, vlivem Holmesova ne zrovna jasného jednání, sám Forrester chvíli domníval, že londýnský detektiv se ještě zcela nevyléčil z nervového zhroucení, kvůli kterému v Reigate pobýval. Své mínění musel pochopitelně opravit.
inspektor Lanner
případy: RESI
Další z běžných policistů, kteří Holmesovu přítomnost bez skrývání vítají.
Forbes
případy: NAVA
Mladý detektiv malého vzrůstu s chytrým výrazem [NAVA, II/203] se k Holmesovi zprvu choval odměřeně, byl totiž svými staršími kolegy informován, že soukromník z Baker Street vždy využije stop, získaných policií a výsledek pak prezentuje pod svým jménem. Sotva se dozvěděl, že z padesáti tří případů, které Holmes pro Scotland Yard vyřešil, se na veřejnosti objevilo jeho jméno pouze čtyřikrát, obrátil a Holmesovu pomoc vděčně přijal.
inspektor Martin
případy: DANC
Živý menší mužík, pečlivě oblečený, s navoskovanými kníry, [DANC, II/62] ne není to Hercule Poirot v mládí, ale policista z Norfolku, který je Holmesovou přítomností nadšen a po počátečních vlastních pokusech nechává pátrání plně v jeho rukách.
Stanley Hopkins
případy: BLAC, GOLD, ABBE
Stanley Hopkins byl kriminalistou, jehož si Holmes vychovával k obrazu svému. Vztah třicetiletého policisty a soukromého detektiva byl vztahem žáka a učitele, což se Hopkins nerozpakoval přiznat. Jeho horlivost ho sice občas přivedla ke špatným závěrům [BLAC, III/139], ale vždy se pak pokorně podřídil dedukcím svého mistra. [BLAC, III/141]. Nikdy nežádal Holmese o pomoc bezdůvodně [ABEE, III/244], což detektivovo přesvědčení o perspektivách tohoto inspektora jen utvrzovalo.
Alec MacDonald
případy: VALL
Praktický, puntičkářský a paličatý Skot, hovořící s aberdeenským přízvukem [VALL, IV/196]. Později se stal slavným a proslulým, ale i v počátcích své hvězdné kariéry byl zdatným kriminalistou [VALL, IV/176]. Vysoký, kostnatý, s hustým obočím, obdařený velkou fyzickou silou i bystrou inteligencí [VALL, IV/176]. Nestyděl se k Holmesovi chodit pro rady a detektiv z Baker Street, ač jinak nedružný, si MacDonalda oblíbil.
inspektor Baynes
případy: WIST
Surreyský obtloustlý policista s chytrými očky, skrytými v tučné tváři [WIST, V/15] Holmese mile překvapil svou metodičností, pečlivostí a mazaností [WIST, V/31], jakou by u venkovského detektiva nečekal.
inspektor Morton
případy: DYIN
Holmesův a Watsonův starý známý ze Scotland Yardu. [DYIN, V/114]
seržant Coventry
případy: THOR
Hampshirský policista, vysoký a hubený, uzavřený, mluvící tiše, až šeptem, přesto působící dojmem poctivého člověka [THOR, V/307]. A to nejen proto, protože Holmese vítal raději, než Scotland Yard (samozřejmě z venkovským policistům dobře známých důvodů, kdy si jejich londýnští kolegové nechají všechny zásluhy, zatímco Holmes je naopak přenese na ně).
inspektor Bardle a konstábl Anderson
případy: LION
Bardle byl sussexský policista, těžkopádný, vyrovnaný a spolehlivý [LION, V/351]. V době, kdy požádal Sherlocka Holmese o pomoc, se už za něco takového nestyděl žádný britský detektiv. Stejnými vlastnostmi oplýval i jeho podřízený, konstábl se zrzavými kníry Andreson [LION, V/344]. Přesto si oba o pomoc řekli stranou a neoficiálně.
inspektor MacKinnon
případy: RETI
Inspektor MacKinnon tak trochu nelibě nesl, že Holmes, a v tomto případě i další soukromý detektiv, mohou používat metody, které oficiální orgány [RETI, V/398] použít nemohou, čímž získávají výhody. I on se obával, že Holmes vytroubí do světa, jak je policie neskutečně pomalá a neschopná, ale byl ujištěn, že se tomu nestane. Vychloubačná a MacKinnona glorifikující zpráva v novinách North Surrey Observer [RETI, V/402] mu jistě byla dostatečným zadostiučiněním.
Ať už bývaly vztahy policistů s Holmesem při vyšetřování jakékoliv, po vyřešení vždy následoval někdy až nekritický obdiv. Nejlépe to (a vůbec vztah oficiálních míst k geniálnímu mozku z Baker Street) vystihuje Lestradův proslov z příběhu Šest Napoleonů:
„Nu,“ řekl Lestrade, „viděl jsem vás pracovat už v mnoha případech, pane Holmesi, ale myslím, že odbornější práci jsem ještě nepoznal. My ve Scotland Yardu na vás nežárlíme. Nikoli, pane, jsme na vás velice hrdí, a kdybyste zítra přišel, nenajde se od nejstaršího inspektora až po nejmladšího strážníka jediný muž, který by vám s radostí nestiskl ruku.“ SIXN, III/181
Poznámky:
- V tom se lišil například od Hercula Poirota, který se vždy k policistům choval s úctou a jako k rovnocenným partnerům. Kromě toho, že coby soukromá osoba a navíc cizinec potřeboval získat důvěru a tím i všechny informace a stopy, jichž se policie při oficiálním vyšetřování dobrala, v tom hrál roli nejspíš fakt, že sám Poirot býval kriminálním úředníkem. [zpět]
- Doktor Watson sice (na jediném místě) uvádí křestní jméno policisty z tohoto případu Peter, ale podle popisu jde o Athelneye Jonese. Peter tedy mohlo být jeho druhé jméno. [zpět]
autorem ilustrace k příběhu Prázdný dům (1903) je Sidney Paget
(24. 1. 2010)
