 |
Cocteau Twins |
Ledový hlas Liz Fraserové mě zasáhl naprosto nepřipraveného někdy v době, kdy Cocteau Twins za Kanálem nahrávali Victorialand. Vystřelil na mne z tehdy dva roky starého alba Treasure, dodnes mého nejoblíbenějšího.
Něco historie
Cocteau Twins začínali jako mnozí jiní pod vlivem Sex Pistols a jejich neúnavné fanynky Siouxie. Daleko od Londýna, ve skotském Grangemouth. Robin Guthrie (kytara a automatický bubeník) a Will Heggie (baskytara) založili Cocteaus v roce 1979. Jméno si vybrali podle písničky skotské skupiny Johnny and the Self-Abusers (která se později proslavila pod jménem Simple Minds). Na svou budoucí zpěvačku narazili v místní diskotéce Nash, kde dělal Guthrie diskžokeje. Znali ji. Byla prý jediná, kdo uměl tančit. Slovo dalo slovo a Liz se stala třetím členem kapely. Ne na dlouho. Brzy poté zase odešla, protože texty Cocteaus se jí zdály nesmyslné a příliš těžké. Naštěstí zůstala poblíž a stala se aspoň součástí Guthrieho života. Začali spolu chodit a po půl roce vztahu se Fraserová znovu vrátila k mikrofonu.
Díky Australanům The Birthday Party, jedněm z prvních, kteří u 4AD nahrávali, se Cocteau Twins dostali do Watts-Russellovy stáje. Přesídlili do Londýna a kvalita jejich demosnímků přesvědčila producenta ke smlouvě na celé album. Cocteaus ho nahráli během týdne. Jmenovalo se Garlands, zaznamenalo jistý úspěch a především představilo nezaměnitelný styl skupiny, směs post punku, nové vlny, gotiky a zvláštně lyrických textů mnohem širšímu okruhu posluchačů.
Po turné ve třiaosmdesátém odešel Will Heggie a s ním i jeden z prvků hudby, rytmické basové linky. Vše zůstalo na vokálech Fraserové a minimalistické Guthrieho kytaře. Kladné přijetí druhé dlouhohrající desky, Head Over Heels, postavené jen na těchto dvou komponentech ukázalo, že to jde. Přesto přišel nový baskytarista, Simon Raymonde. To už se Cocteau Twins podíleli na společném projektu 4AD, nazvaném This Mortal Coil, což byla superskupina, sestavená z muzikantů, nahrávajících této u společnosti. Fraserová s Guthriem se na první LP desce předvedli cover verzí Buckleyovy Song to the Siren.
Cocteau Twins ale pokračovali dál svou vlastní cestou. S Raymondem natočili několik EP desek a další řadová alba – mimo jiné i mé oblíbené Treasure (1984). Poté se baskytarista věnoval nahrávání druhého alba This Mortal Coil, takže minul nahrávání Victorialandu (1986) a vrátil se až k The Moon And The Melodies, k němuž Guthrie přizval ještě Harolda Budda. I když je v oficiální diskografii uváděno, album, které ti čtyři natočili, nevyšlo pod jménem Cocteau Twins. V pětaosmdesátém také přišla smlouva 4AD s Relativity Records, která zajišťovala distribuci nahrávek za oceánem. Byla to cesta ke smlouvě s opravdu velkou nahrávací společností a tou se stala o tři roky později Capital Records.
Komerčně nejúspěšnější nahrávka, Heaven or Las Vegas, se objevila v roce 1990 (stejného roku vyšla i u nás na značce Globus International). Dostala se na vysoké příčky hitparád a vyslala Cocteaus na několik koncertních šňůr. Devadesátý rok znamenal také příchod dvou nových kytaristů, Mitsuo Tatea a Bena Blakemana.
Uvnitř kapely to už tak skvělé nebylo. Guthrie začal mít problémy s drogami a alkoholem, což ho dostávalo do konfliktů s Watts-Russellem. Prodělal odvykací léčbu, zatímco Fraserová psychoterapii. Podepsalo se to na albu Four Calendar Café z devadesátého třetího roku. To rozdělilo kritiky na dvě části: pro jedny představovalo jen slabý odvar předchozí hudby, druhým připadalo mnohem lepší, než předchozí. Každopádně mělo na Cocteaus nezvykle srozumitelné texty.
Dva roky na to vyšla dvě EP, Twinlights a Otherness, jedno z nich akustické, druhé elektronické, obě označena jako „experimentální“, protože se vymykala z běžné produkce kapely. Ale nakonec si některé z písniček našly cestu i na osmé řadové album, Milk and Kissess (1996). Poslední, které Cocteaus natočili. Následující rok, při nahrávání další desky, se Fraserová s Guthriem rozešli a strhli sebou celou skupinu. Následující roky probíhaly podle běžného scénáře. Objevilo se několik kompilací starších nahrávek, sólová alba (Guthrie vydal hned tři), spolupráce s někdejšími spoluhráči v jiných projektech.
Jak už to také chodí, po příslušně dlouhém oddechovém čase ohlásili Cocteau Twins návrat. Měl se odehrát na festivalu Coachella Valley Music and Arts 30 dubna 2005, mělo ho následovat koncertní turné — a nestalo se nic, vztahy mezi někdejšími členy se ani po několika letech neurovnaly.
27.7.2010
Diskografie
Garlands (1982)
Head Over Heels (1983)
Treasure (1984)
Tiny Dynamite - Echoes In A Shallow Bay (1985)
It Will End In Tears (1985)
Harold Budd, Lis Fraser, Robin Guthrie and Simon Raymonde: The Moon And The Melodies (1986)
Victorialand (1986)
Blue Bell Knoll (1988)
Heaven Or Las Vegas (1990)
Four Calendar Café (1993)
Milk And Kisses (1996)
Někde jinde
Oficiální stránky s detailní historií a diskografií
