Věci se prostě
dějí. Vem je čert
Didaktylos* * respektive Terry Pratchett: Otec prasátek |
|
|
Dlouho jsem tomuhle místu nemohl přijít na jméno, až jsem mu začal říkat Bezejmenná stránka.
Najdete tu pokusy o příběhy vědecko i nevědecko fantastické, sbírku bohů, bubáků i monster, jakož i povídání o věcech, které mě na kratší či delší čas zaujaly, včetně vědy holmesologické.
Zkrátka: vítejte v mém světě.
|
|
Důvod k oslavě: Kalendář: další důvody k oslavě ... |
|
Novinky
- 19.1.2020
- Dnešní Bestiář: Jak nenalézt trolla jménem Hakon, jak přivolat krále podsvětních koček a čeho se bát v Tokiu.
- 15.1.2020
-
Pod zemí.
Věštby je někdy nutné brát vážně. I v době moderní a budoucí. - 13.1.2020
-
Svět na druhý nádech, kapitola druhá: Skrytá ulice
Mohou se v Evropě dvacátého prvního století ztratit prakticky všichni z ulice, aniž by si toho vůbec někdo všiml? Snad. Naštěstí nemusím dlouho s tajemstvím bojovat sám. - 12.1.2020
- Středočeský ohnivý vlkoun, ruská představitelka zimy a nizozemské skřítky.
- 9.1.2020
-
Svět na druhý nádech, kapitola první
Mohou se v Evropě dvacátého prvního století ztratit prakticky všichni z ulice, aniž by si toho vůbec někdo všiml? Vypadá to, že ano. Větší problém, jak se zdá, mám ale v první chvíli s tím jediným, který zůstal. - 5.1.2020
- Bezhlaví Blemmyové a jejich jihoameričtí příbuzní
- 1.1.2020
-
Jezdec v bouři
Tajemství muže, který přichází s bouří, je vážně ohroženo. Je tu totiž někdo, kdo po něm neúnavně pátrá, kdo má opravdový důvod pro to ho nalézt. A skutečný zájem.
Blábolník
(původní vtip nalezen kdesi na internetu)
„Přísloví nelžou,“ řekl smutně Vorel, když vstoupil do baru a opatrně se usadil na svou židli. Spolustolovníci mu ohleduplně udělali místo, neboť lidskému charakteru sluší pomoc potřebným. Kterým Vorel momentálně byl, dokazuje to neschopnou rukou v dlaze a několika úhledných vrstvách obvazu.
Věděli, že strávil víkend na venkově u bohatého strýčka, který nebyl zrovna pověstný přílišnou štědrostí, ale kterého občas postihoval záchvat kvartální filantropie, čehož zkušenější příbuzní dokázali využít. Bylo jen třeba odhadnout, zda se movitá přízeň nachází v onom vzácném okamžiku rozhazovačnosti, nebo se za náhlým pozváním skrývá žádost o pomoc při kopání septiku.
„Jako třeba: S poctivostí nejdál dojdeš,“ pokračoval Vorel, „To je přece jasné, poctivec těžko ušetří na pořádné auto, takže musí pěšky.“
Společnost zírala na zraněnou ruku a dožadovala se vysvětlení, ne pseudofilozofických blábolů. Až se konečně někdo dostal ke slovu a mohl konečně položit tu správou otázku.
„Co ta ruka? Taky přísloví?“
„No právě. Jak jsem říkal, přísloví nelžou. Znáte ono: Darovanému koni na zuby nekoukej?“
Souhlasně pokývali.
„Já to zkusil.“
25.10.2011
Bestiář
Hakon
Jeden z trollů, usídlených v jeskyni na severním úbočí horského hřbetu, zvaného Höråsen. Jak se jeho jméno (které by mohlo znít také Hagen) lidé dozvěděli, nevím. Co je mi známo, je historka o odvážném muži z Tvååkeru, který se rozhodl dutinu prozkoumat.
Povídka na tento měsíc
Jezdec v bouři
Strom padl tak náhle, že řidič nestačil zabrzdit, jen strhnout volant; vůz v prudkém smyku přelétl krajnici a vyoral hlubokou brázdu do promáčené hlíny. Pokračoval dál, rozlámal lískové keře a skončil několik centimetrů před mohutným bukem. Motor několikrát škytl, pak zmlkl docela. Muž za volantem zanadával a uhodil pěstí do palubní desky.
Dívka na sedadle spolujezdce se pokoušela prohlédnout vodní záplavu, stékající po skle.
A ještě krátká povídka:
Pod zemí
Věštby je někdy nutné brát vážně. I v době moderní a budoucí
Čtení na pokračování
Svět na druhý nádech premiéra
kapitola první | kapitola druhá
Mohou se v Evropě dvacátého prvního století ztratit prakticky všichni z ulice, aniž by si toho vůbec někdo všiml?
Historie
Josefovské runy
Městečko Josefov ve Východních Čechách je proslulé díky pevnostnímu komplexu, založenému (jak jinak) císařem Josefem v místě, původně zvaném Ples. Jistý čas ale mělo nakročeno i ke slávě v oboru jiném.
Kustod tamního městského muzea Hofmeister totiž jednou při návštěvě ředitele královéhradeckého muzea Ludvíka Domečky vyprávěl svému hostu o nálezu místního cukráře. Ten našel v kopci Vražba hliněnou desku, prý pokrytou runami.
Domečku ta zpráva zaujala a za amatérským archeologem se vypravil. S nečekaným úspěchem – šťastný nálezce mu totiž nepředvedl jen zmiňovanou desku, ale i další artefakt, destičku v podobě bůžka. S místem nálezu hradiště Pradědub u Skalice. Nálezy vypadaly adekvátně předpokládané době vzniku, a tak se ředitel chytil.
Odkoupí je.
Film a TV a video...
The Patchwork Girl of Oz (1914)
Už rok po vydání knižní předlohy vstoupila Scraps na filmové plátno. Černobílý a němý snímek, dokončený v červenci 1914, se přidržel předlohy jak jen to šlo. Na rozdíl od knihy se tu ale neobjevuje Dorotka (neměla by co dělat), své si naopak užije Jinjur (očividně v mezičase mezi dobýváním města a svatbou, odchodem na venkov a komandováním devíti krav a manžela).
Hudba
Blonde Redhead
Americké trio, složené z japonské zpěvačky a italských dvojčat, nahrávající u britské firmy. Dvacáté první století. Podle škatulek hrají ti tři alternative rock, noise rock, indie rock, dream pop, psychedelic rock, nu-gaze, experimental rock, u poloviny nálepek nevím, co znamenají a je mi to jedno. Blonde Redhead je jedna z kapel, které poslouchám, když si chci myslet, že svět je v pořádku a v tomhle okamžiku by se měl na nějaký čas zastavit
Cokoliv
(Původní) příběhy ze země Oz, aneb The Famous Forty
Původní příběhy, sepsané Lymanem Frankem Baumem, vycházely od roku 1906, kdy se objevil první, The Wonderful Wizard of Oz, až do roku 1920, v němž vyšla z pozůstalosti poslední kniha, Glinda of Oz. Konec to ovšem ani zdaleka nebyl. Pera se ujali pokračovatelé, nejprve Ruth Plumly Thompsonová, která od roku 1921 přidala devatenáct dobrodružství. Následoval ji ilustrátor John R. Neill a po něm další a další.
vzhled a obsah Pieter, napsáno, vymyšleno a sestaveno v letech 1983 až 2020
Pochopitelně, že i na webu platí autorský zákon, pročež počítám s tím, že případné použití zdejších textů bude předem domluveno.
Adresa je tady: pieter@centrum.cz
