Věci se prostě dějí. Vem je čert
Didaktylos*
* respektive Terry Pratchett: Otec prasátek

Dlouho jsem tomuhle místu nemohl přijít na jméno, až jsem mu začal říkat Bezejmenná stránka. Najdete tu pokusy o příběhy vědecko i nevědecko fantastické, sbírku bohů, bubáků i monster, jakož i povídání o věcech, které mě na kratší či delší čas zaujaly, včetně vědy holmesologické. Zkrátka: vítejte v mém světě.

 

Novinky

12.7.2020
Australský Stvořitel Baiame s rodinou a nepřáteli.
5.7.2020
Návštěvou v Austrálii: U nebezpečných obrů Papinijuwariů, u Sluneční dámy Walo a Stvořitele Mangar-kunjer-kunjy.
1.7.2020
Obchodník s deštěm
Prérií Divokého západu nechodívali jen pistolníci a kovbojové nehnali stáda dobytka. Občas se tu vyskytovali jedinci poněkud... jiní.
28.6.2020
Ohnivý démon od japonských řek Furaribi. Tapirê-iauara, monstrum lovící v řekách Amazonie. A Hrokkall, taktéž z vody, ovšem islandské.
21.6.2020
Obvyklá zvířata v neobvyklých rolích: král supů Uguvú Cuengo. Prapředek skotu domácího i divokého Itherther. Pták zvláštního vzhledu Lagopus. A velmi nebezpečný had Markupo.
15.7.2020
Krátká historka o podstatě trestu: Před cílem.

 

... a další novinky

 

Blábolník

(původní vtip nalezen kdesi na internetu)

„Přísloví nelžou,“ řekl smutně Vorel, když vstoupil do baru a opatrně se usadil na svou židli. Spolustolovníci mu ohleduplně udělali místo, neboť lidskému charakteru sluší pomoc potřebným. Kterým Vorel momentálně byl, dokazuje to neschopnou rukou v dlaze a několika úhledných vrstvách obvazu.
Věděli, že strávil víkend na venkově u bohatého strýčka, který nebyl zrovna pověstný přílišnou štědrostí, ale kterého občas postihoval záchvat kvartální filantropie, čehož zkušenější příbuzní dokázali využít. Bylo jen třeba odhadnout, zda se movitá přízeň nachází v onom vzácném okamžiku rozhazovačnosti, nebo se za náhlým pozváním skrývá žádost o pomoc při kopání septiku.
„Jako třeba: S poctivostí nejdál dojdeš,“ pokračoval Vorel, „To je přece jasné, poctivec těžko ušetří na pořádné auto, takže musí pěšky.“
Společnost zírala na zraněnou ruku a dožadovala se vysvětlení, ne pseudofilozofických blábolů. Až se konečně někdo dostal ke slovu a mohl konečně položit tu správou otázku.
„Co ta ruka? Taky přísloví?“
„No právě. Jak jsem říkal, přísloví nelžou. Znáte ono: Darovanému koni na zuby nekoukej?“
Souhlasně pokývali.
„Já to zkusil.“

25.10.2011

 

Archív blábolů

 

Bestiář

Baiame

Baiame (Byamme) patří k oněm prastarým bohům, jejichž existence se neprobírá na veřejnosti (děti a ženy dokonce musí používat zástupné jméno: Boyjerh) a jejichž posvátná místa nesmějí ženy ani navštěvovat. Mají dokonce zapovězeno vidět Stvořitelovo zpodobnění (pročež, v rámci dobrých kulturních vztahů, které by třeba mohly někdy přijít, také žádné nepřikládám).

Čtěte dál...

Další bubáci...

Povídka na tento měsíc

Obchodník s deštěm

Pět týdnů se na obloze neobjevil ani mráček. O větru jsme si vyprávěli pohádky. Z protivně modrého nebe na nás zíralo slunce. Bylo to nepřátelské slunce, žhnoucí jako kovářská výheň a ničící vše, co se odvážilo postavit do cesty jeho paprskům. Pokud mělo tohle slunce nějaký plán, pak chtělo bezpochyby proměnit celou zemi v poušť.
V Severní Americe svítilo saharské slunce.

Celá povídka

A ještě krátká povídka:

Před cílem

o podstatě trestu

Čtení na pokračování

Svět na druhý nádech   premiéra  

kapitola první | kapitola druhá | kapitola třetí | kapitola čtvrtá | kapitola pátá | kapitola šestá | kapitola sedmá | kapitola osmá | kapitola poslední

Mohou se v Evropě dvacátého prvního století ztratit prakticky všichni z ulice, aniž by si toho vůbec někdo všiml?

Historie

Josefovské runy

Městečko Josefov ve Východních Čechách je proslulé díky pevnostnímu komplexu, založenému (jak jinak) císařem Josefem v místě, původně zvaném Ples. Jistý čas ale mělo nakročeno i ke slávě v oboru jiném.
Kustod tamního městského muzea Hofmeister totiž jednou při návštěvě ředitele královéhradeckého muzea Ludvíka Domečky vyprávěl svému hostu o nálezu místního cukráře. Ten našel v kopci Vražba hliněnou desku, prý pokrytou runami.
Domečku ta zpráva zaujala a za amatérským archeologem se vypravil. S nečekaným úspěchem – šťastný nálezce mu totiž nepředvedl jen zmiňovanou desku, ale i další artefakt, destičku v podobě bůžka. S místem nálezu hradiště Pradědub u Skalice. Nálezy vypadaly adekvátně předpokládané době vzniku, a tak se ředitel chytil.
Odkoupí je.

Celé povídání

Film a TV a video...

The Patchwork Girl of Oz (1914)

Už rok po vydání knižní předlohy vstoupila Scraps na filmové plátno. Černobílý a němý snímek, dokončený v červenci 1914, se přidržel předlohy jak jen to šlo. Na rozdíl od knihy se tu ale neobjevuje Dorotka (neměla by co dělat), své si naopak užije Jinjur (očividně v mezičase mezi dobýváním města a svatbou, odchodem na venkov a komandováním devíti krav a manžela).

Celé povídání

Hudba

Blonde Redhead

Americké trio, složené z japonské zpěvačky a italských dvojčat, nahrávající u britské firmy. Dvacáté první století. Podle škatulek hrají ti tři alternative rock, noise rock, indie rock, dream pop, psychedelic rock, nu-gaze, experimental rock, u poloviny nálepek nevím, co znamenají a je mi to jedno. Blonde Redhead je jedna z kapel, které poslouchám, když si chci myslet, že svět je v pořádku a v tomhle okamžiku by se měl na nějaký čas zastavit

Celé povídání ...

Cokoliv

The Sea Faeries (1911)

Vedli spolu holčička Mayre Griffithsová, přezdívaná Trot, a penzionovaný námořník Bill Weedles, zvaný Cap‘n Bill, spor o mořských pannách. Trot by se ráda poznala, jaké to je, žít v v moři, vysloužilý lodník tvrdí, že v případě vodních víl není o co stát. Netušili, že je mořské panny poslouchají.

Celé povídání ...

 

vzhled a obsah Pieter, napsáno, vymyšleno a sestaveno v letech 1983 až 2020
Pochopitelně, že i na webu platí autorský zákon, pročež počítám s tím, že případné použití zdejších textů bude předem domluveno.
Kontakt naleznete zde.

Pieter

 
Tumbrl Facebook Instagram Twitter

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Cokoliv
Akta O
Holmesiana
Hudba
Film a TV
Historie

Poslední změny

Dotazník
(detaily)

polls

 

 

TOPlist