 |
Závrať |
Hlavně musíme být hodně hluční a otravní. To je psychologická zbraň, takových lidí se každý rád zbaví. Hluční a potrhlí.
1977, 94 minut, režie/produkce: Mel Brooks/Mel Brooks, scénář: Mel Brooks, Ron Clark, Rudy DeLuca, Barry Levinson, hudba: John Morris
hrají:
Mel Brooks ... Dr. Richard H. 'Harpo' Thorndyke/Dvojník
Madeline Kahn ... Victoria Brisbane
Cloris Leachman ... sestra Charlotte Dieselová
Harvey Korman ... Dr. Charles Montague
Ron Carey ... Brophy
Howard Morris ... Dr. Vicktor Lillolman
Dick Van Patten ... Dr. Wentworth
Charlie Callas ... kokršpaněl
Ron Clark ... Zachary Cartwright
Rudy De Luca ... vrah
Lee Delano ... Norton
Richard Stahl ... Dr. Baxter
Darrell Zwerling ... Dr. Eckhardt
|
prof. Lillolman:
Přijde k tobě pacient, trpící Beldonovou hysterií. |
Psychiatrická star profesor Thorndyke přijíždí na nové působiště. Neobejde se to bez dramatického nedorozumění hned na letišti, ale pokud se Thorndyke domnívá, že jeho nesnáze, jež pokračovaly seznámením s ústavním řidičem Brophym, skončily setkáním se starým učitelem, je na omylu. Ve chvíli, kdy prošel branou Psychoneurotického ústavu pro velmi velmi nervózní, (Psychoneurotic Institute for the very very very Nervous) vstoupil do hrůzného snu.
Victoria: Nikdy jste
nezpíval profesionálně? |
Je cosi shnilého na klinice pro velmi velmi nervózní (No není tahle věta poetičtější - myslím v původní verzi - než pozdější shakespearovský překlad, oznamující prostě, že "V Dánsku něco hnije"? Ale to jen tak na okraj.) Profesor Thorndyke se o tom přesvědčí při setkání se štěnětem, pardon, s dcerou pacienta, trpícího maniodepresivní představou že je kokršpaněl. |
Na úvahy ovšem není čas - vzápětí na to spáchá známý psychiatr vraždu. Nebo to nebyl on, ale jeho dvojník? Policie se podobnými úvahami nezabývá a tak je třeba využít aplikované psychologie a pokusit se celou záležitost objasnit. A ke všemu tomu nebezpečí je tu Thorndykův permanentní strach z výšek, který musí překonat...
Závrať je parodií na psychologické thrillery a převážně na dílo pana Hitchcocka. Ten Brooksův opus osobně posvětil, ačkoliv se - nejen podle mne - příliš nepovedl. i když - ta scéna z Ptáků (The Birds, 1963) je úžasná.
Scénář staví především na parodování filmů Psycho (1960)a Vertigo (1958), ale bez odezvy nezůstala ani jiná klasická díla a klasické scény Spellbound, ale také Čaroděj ze země Oz (The Wizard of Oz, Victor Fleming, 1939), Špion, který mě miloval (Spy, Who Loved Me, Lewis Gilbert, 1977) a mnohé další.
Důraz je ovšem kladen na opus Alfreda Hitchcocka. Nejsem si v celé řadě jist pod jakými jmény se objevily v Čechách a tak následující seznam uvádím v originálních, respektive anglických názvech.
V Závrati tedy můžete spatřit, mimo již uvedené, též
filmy : North by Northwest (1959), Suspicion (1941), The 39 Steps
(1935), Notorious (1946), Under Capricorn (1949), Dial M for
Murder (1954), The Wrong Man (1956), a Frenzy (1972).
Závrať si vůbec většinu scén vypůjčila odjinud a to v
době, kdy to ještě nebylo zvykem.
Není bez zajímavosti, že člověk, který trénoval stovky ptáků pro Hitchcockův film, Ray Berwick, měl na starosti i dvě stovky holubů v Závrati, že z těchto holubů padalo přece jen něco příjemnějšího než trus, a to majonéza a špenát, nebo že slavný režisér poslal Brooksovi láhev šampaňského s přáním mnoha štěstí. Také další z Hitchcockových mužů, jeho dvorní specialista na triky, Albert Whitlock, si v Závrati zahrál. Pravého Arthura Brisbana, toho, který neobskakoval Thorndykovu nohu.
I když to není tak docela ono, přece jen to ke koukání je, rozhodně mnohem více než Drákuloviny. Můžete se například poučit, jak debatovat o sexu, vstoupí-li do společnosti nečekaně malé děti.
Thorndyke: V převážně mužsky orientované psychologii se přirozeně došlo k pojmenování píč ... pí ... Pí problém.
Tazatel: Vy tedy nepovažujete za nějak významný ten ... Pí problém?
Thorndyke: To je stejné, jako kdyby muž záviděl ženě ko ... Balónky.
Uvidíte, jak Mel Brooks použil filmovou hudbu jako gag, a to hned několikrát.
Kdo, stejně jako já, čeká brooksovskou značku, čili zapojení filmového štábu do děje, pak se jí dočká v samém závěru, kdy odjíždějící kamera vybourá zeď motelu
"Couvej... To jsme trochu přehnali."
"To nevadí, toho si nikdo nevšimne."
Spaceballs i Ohnivá sedla měly tyhle gagy lepší.
Film se odehrává v San Francisku a v San Francisku, se také natáčel, vyjma první scény z mezinárodního letiště v Los Angeles, a ústavu, jímž ve skutečnosti byla Mount St. Mary's College tamtéž.
Překlad, nemaje scénář ani nevidě původní verzi, posoudit nemohu, jen si povzdechnu nad tím, že Mel Brooks jako herec si nenašel stálého dabéra (není taková hvězda, aby k tomu došlo) a tak ho v každém filmu mluví někdo jiný. Tady si navíc utrhl hlavní roli, která by jistě slušela lépe někomu jinému (I když právě za tuto byl v roce 1978 nominován na Zlatý glóbus). Jinak nezapoměl na své oblíbence Madeline Kahnovou a Harveye Kormana, v malé, leč pro vývin děje podstatné, roli se tu mihne i Rudy de Luca.
(12.9.2001)
Delší, kratší i nejkratší povídky z let 1990-2022
Nebezpečí kouzelné hory. Válka s mimozemšťany. Země v ohrožení.Démoni, přízraky i duchové. Blázniví vynálezci. Cesty časem i dimenzemi. Divoký západ i divoký vesmír. A ještě víc.
Čtyřicet devět více či méně (nebo vůbec) fantastických příběhů.
E-kniha dostupná v obchodech: Google Play (39 Kč) | Knihy Apple (49 Kč) | Smashwords ($1.69)
Copyright © 2000–2025 Petr Vyhlídka × Kontakt × Obchůdek s knihami x English digest
autorův Mastodon a Tumbrl (RSS, když chcete zůstat v obraze) a Bezejmenná stránka na Facebooku
Bezejmenná stránka nesbírá informace o svých čtenářích. Vůbec žádné. Dokonce i prastaré počítání návštěv už je pryč.
